Společnou cestou -

Dobrý den,

nastoupí-li zaměstnanec do pracovní neschopnosti za trvání pracovního poměru, ze kterého mu běží nemocenské pojištění, nenáleží mu první tři dny nic, čtvrtý až čtrnáctý den mu zaměstnavatel za zameškané směny vyplácí zvláštní druh náhrady mzdy ("zvláštní" je v tom smyslu, že se redukuje tak, aby náhrada vycházela ve výsledku obdobná jako je nemocenské), přičemž se sluší zdůraznit, že náhrada náleží za zameškané směny, takže pokud např. 7. den dojde ke skončení pracovního poměru, zaměstnavatel 8. až 14. den již nic neplatí, jelikož na dobu po zániku pracovního poměru zaměstnanec z logiky věci žádné směny neměl a tak neměl co zameškat. Nemocenská ze systému nemocenského pojištění se vyplácí až od 15. dne, přičemž i když v mezidobí došlo ke skončení pracovního poměru, poslední zaměstnavatel plní povinnosti zaměstnavatele. Jinak řečeno, neschopenka, potvrzení o trvání pracovní neschopnosti (lidově zvané "lístky na peníze") i ukončení neschopnosti se nosí zaměstnavateli, který je pak s příslušnými podklady přeposílá na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Pouze pokud by zaměstnavatel zanikl, nosili by se příslušné doklady přímo na správu sociálního zabezpečení.

Nárok na nemocenskou vzniklý za trvání pojištěného zaměstnání (nebo i v tzv. ochranné době po jeho skončení) může pokračovat bez ohledu na skončení pracovního poměru a to až do případného vyčerpání podpůrčí doby nemocenské. Nepředpokládám tedy, že byste spadala do kategorie pojištěnců se zvláštním režimem (např. osobě pobírající invalidní důchod III. stupně se po skončení pojištěného zaměstnání již nemocenské nevyplácí). Nejde-li tedy o případě, kdybyste měla nedávnou předchozí dlouhodobou nemocí vyčerpanou podpůrčí dobu, nevidím důvod, proč byste nemohla nastoupit na rizikové těhotenství a pobírat nemocenskou až do dne, kdy přijdete na peněžitou pomoc v mateřství (pokud správně předpokládám, že budete splňovat podmínky pro její přiznání).

Pokud jde o Vaší druhou otázku, tak částečně jsem již odpověděl - ukončení činnosti zaměstnavatele nemá vliv na Váš nárok na nemocenskou, pouze zde již prakticky není možné zasílat příslušné dokumenty přes něj, ale je třeba je posílat přímo místně příslušné správě sociálního zabezpečení.

Co se týče pojištění, tak rovněž není podstatné zda zaměstnavatel přestal existovat, ale to, kdy došlo ke skončení pracovního poměru.

Rozlišujeme tři pojištění: zdravotní, nemocenské a důchodové.

Zdravotní pojištění je ve skutečnosti spíše daň, jelikož pojistné musí být v principu pojišťovně odváděno od narození až do smrti a pouze se liší kdo a jak pojištění hradí. Pobírání dávek nemocenského pojištění znamená, že za Vás zdravotní pojištění hradí stát (to neznamená, že byste nemusela platit pojištění, pokud byste si v době nemocenské přivydělávala). Pokud nastoupíte na nemocenské za trvání pracovního poměru, zaměstnavatel Vás zřejmě Vaší zdravotní pojišťovně nahlásí, nicméně pokud chcete mít jistotu, že Vás na zdravotním pojištění časem nečeká nějaké "překvapení" můžete ji kontaktovat a ujistit se, že bylo řádně nahlášeno, že máte z tohoto titulu nárok být tzv. státním pojištěncem.

Nemocenské pojištění je odvislé od toho, zda-li člověk vykonává činnost ze které by byl povinně nemocensky pojištěn, respektive u samostatné výdělečné činnosti si lze vybrat, zda se dotčená osoba k pojištění přihlásí. Povinnosti či možnosti hrazení pojištění pak na druhou stranu odpovídá možnost v případě stanovených událostí začít pobírat dávku nemocenského pojištění. Nemá-li člověk příjem ze kterého by byla možnost či povinnost nemocenské pojištění hradit, tak se nic nehradí (nemusí a ani nemůže) a na druhé straně nebude (po skončení případných ochranných lhůt po zániku předchozího pojištění) možnost nemocenské dávky začít čerpat. Typickým příkladem je např. nezaměstnaný v evidenci úřadu práce - nemocenské nikdo nehradí (ani si ho nemůže hradit dobrovolně) a když onemocní po skončení ochranné lhůty, tak mu nemocenská nenáleží. Pro úplnost dodám, že z hlediska v předchozím odstavci řečeného zdravotního pojištění lze evidenci na úřadu práce nahlásit zdravotní pojišťovně a následně by za dotčenou osobu opět pojistné hradil stát. Nemocenské pojištění Vám skončí spolu se zaměstnáním (skončení pojištění neznamená skončení nároku na výplatu včas započaté dávky), takže žádné pojištění nebude odváděno ať zaměstnavatel bude či nebude pokračovat v činnosti.

Důchodové pojištění pak obdobně jako nemocenské vychází z toho, zda je zde činnost, ze které existuje povinnost odvádět pojištění (takže např. OSVČ může být v situaci, kdy se rozhodne neodvádět nemocenské pojištění s tím, že v případě nemoci nedostane nemocenskou, ale stát "ji nutí", aby si hradila důchodové pojištění), popřípadě zda zde není tzv. náhradní doba důchodového pojištění, nebo-li doba, kdy nebyla činnost ze které by se hradilo důchodové pojištění, ale v určitém rozsahu (ne vždy 100 %) se pro účely důchodového pojištění započítá obdobně jako doba důchodového pojištění za které bylo pojistné odvedeno. I zde nás zaměstnavatel po skončení pracovního poměru "nezajímá", jelikož skončila pojištěná činnost a zaměstnavatel nemá důvod za Vás cokoliv odvádět. Na druhou stranu neuškodí zmínit, že v případě trvání dočasné pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání se tato doba započítá jako náhradní doba důchodového pojištění. Sice tedy za Vás nebude hrazeno důchodové pojištění, ale pro potřeby budoucího nároku na důchod se Vám tato doba započítá (80 %). Pro úplnost výkladu dodám, že u důchodového pojištění je možná tzv. dobrovolná účast, takže pokud se např. rodiče dohodnou, že jeden z nich zůstane s dítětem v domácnosti déle, než mu lze započítat jako náhradní dobu (péče do 4 let věku dítěte je náhradní doba, která se dokonce počítá 100 %) a nechce být kvůli tomu krácen na budoucím důchodu, lze ho přihlásit a hradit mu dobrovolnou účast na důchodovém pojištění.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.