Společnou cestou -

Dobrý den,

máte pravdu, že nařízená práce přesčas nesmí v kalendářním roce činit více než 150 hodin a více než 8 hodin v jednotlivých týdnech. Práci přesčas nad tyto limity může zaměstnavatel požadovat pouze tehdy, dohodl-li se na tom se zaměstnancem. Stejně tak platí, že za práci přesčas náleží dosažená mzda a příplatek za práci přesčas a pouze se souhlasem zaměstnance je možné místo příplatku čerpat náhradní volno.

Jinak řečeno - pokud by zde nebyl dovozován souhlas zaměstnance s tím, že pracujete nad rozsah toho, co může zaměstnavatel nařídit a souhlas s tím, že za část přesčasové práce bude poskytnuto náhradní volno, není se v zásadě o čem dále bavit, jelikož postup zaměstnavatele je zřejmě v rozporu se zákoníkem práce. Problém se souhlasem zaměstnance je ten, že nikde není stanoveno, že tento souhlas musí být písemný či výslovný, takže v praxi není výjimečné, že se souhlas dovozuje z toho, že zaměstnanec pracuje nad limit a nastupuje na neplacené volno, aniž by se proti tomuto postupu zaměstnavatele ohradil.

Co je tedy možné, pokud zaměstnanec dá souhlas?

V případě souhlasu zaměstnance platí, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně (např. jeden týden 16 hodin, další týden 0 hodin práce přesčas) v období 26 týdnů po sobě jdoucích (tzv. vyrovnávací období). Jen kolektivní smlouva může toto vyrovnávací období prodloužit na 52 týdnů.

V rámci "dobrovolné" práce přesčas je tudíž možné jednak překročit limit 8 hodin v tom smyslu, že jeden týden je odpracováno 16 hodin práce přesčas a druhý týden 0 hodin, takže v průměru nám vychází 8 hodin týdně.

Nicméně ani toto by nám zřejmě nestačilo na rozsah práce, který uvádíte. Máte-li každý měsíc kolem šedesáti hodin přesčasů bez klidnějších období, která by průměr pokrátila, tak samozřejmě toto číslo neodpovídá cca 4,2 týdnům připadajícím na měsíc.

Je zde ovšem i druhá varianta jak průměr práce snížit - podle současného znění zákoníku práce se při výpočtu průměru práce přesčas za vyrovnávací období nepočítá práce přesčas, za kterou je poskytnuto náhradní volno (připomínáme, že náhradní volno za práci přesčas je věcí dohody). Teoreticky si tak lze představit, že byste mohla mít třeba dvojnásobek přesčasů, než jaký by odpovídal průměru 8 hodin týdně, pakliže je poskytnut takový rozsah náhradní volna, aby nám práce přesčas, za kterou náhradní volno nebylo poskytnuto nepřevyšovala průměr 8 hodin týdně.

Výše uvedené má však ještě jeden zádrhel nad rámec toho, že pro výše uvedené je třeba jak Váš souhlas s výkonem práce přesčas, tak s poskytnutím náhradního volna.

V dotaze píšete, že zaměstnavatel Vám vždy proplatí 30 hodin (což je rozsah práce přesčas, při kterém se zřejmě vejdete do průměru 8 hodin týdně) a zbytek převede do dalšího měsíce. Co to znamená převést práci přesčas?

Proplacená práce přesčas je jasná - zde nedošlo k dohodě o poskytnutí náhradního volna, náleží příplatek a hodiny se započítají do limitu.

U ostatní práce přesčas si v této fázi ještě nemůžeme být jistí, jestli ji do limitů budeme počítat či nikoliv. Podle zákoníku práce je totiž v případě poskytování náhradního volna místo příplatku možné, aby nebylo poskytnuto v příslušný kalendářní měsíc, ale v době následujících 3 kalendářních měsíců, přičemž je opět možné dohodnout i jinou dobu. Nedojde-li do tří měsíců (či v jiné dohodnuté době) k poskytnutí náhradního volna, přesčasy se proplatí a tudíž započítají do limitů.

Jinak řečeno - teprve po uplynutí tří měsíců, či jiné doby sjednané pro poskytnutí náhradního volna se ukáže, zda-li se dotčené hodiny mají či nemají započítat do limitů.

Neuvádíte, jestli u Vás existuje kolektivní smlouva, která by rozhodné období prodloužila na 52 týdnů. Pokud by existovala, bylo by teoreticky možné, abyste odváděla přesčasy a čerpala náhradní volno tak jak popisujete za předpokladu:

a) práci přesčas konáte "dobrovolně" na základě dohody se zaměstnavatelem,

b) dohodla jste se na tom, že za dohodnutou práci přesčas nad rámec 30 hodin měsíčně Vám bude poskytnuto náhradní volno,

c) dohodli jste si se zaměstnavatelem, že pro poskytnutí náhradního volna nepoběží základní zákonná lhůta 3 měsíců, ale že Vám ho poskytne do konce roku.

Jinými slovy - dokud se zaměstnavatel může tvářit, že jste mu toto odsouhlasila, není to vyloučeno. Pakliže zaměstnavateli sdělíte, že s výše uvedeným nesouhlasíte, tak zaměstnavatel může bez dohody s Vámi nařídit práci pouze v limitech 150 hodin ročně, max. 8 týdně, jak bylo zmíněno v úvodu.

Vzhledem k tomu, že do bližších podrobností nerozvádíte rozvrh směn jako takový, nevěnovali jsme se zde otázkám dodržování přestávek v práci a doby odpočinku.

V případě potřeby je možné se na nás obrátit i telefonicky nebo osobně (popř. nanejbližší občanskou poradnu viz http://www.obcanskeporadny.cz/ nebo na Inspektorát práce http://www.suip.cz/).

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu Společnou cestou