nemoc z povolani+ dlouhodoba nemocenska

Dotaz ze dne 29. 9. 2015 16:37.

Otázka

Dobry den. Manželovi byla uznána nemoc z povolání. Nyní mu byla po roce ukončena nemocenská , nastoupil zatím na 12 dní dovolené a žádá si o inv.důchod -karpální tunely, imunita, páteř-operace zatím není možná z důvodu poruchy imunitního systému, který byl 2x napaden růží. Jeho ošetřující lékař- neurolog mu vypsal zprávu, že je práce neschopen. Zaměstnavatel mu nabídl , respektive dal k podpisu Dodatek smlouvy na změnu pozice , ale na velmi obdobnou práci -údržba strojů. Dodatek zatím nepodepsal. Zaměstnavatel ho poslal podnikovému lékaři. Ten usoudil, že je schopen a poslal ho do práce. Má manžel nárok na prodloužení podpůrčí doby-tedy znovu nastoupit na nemocenskou, i když mu nyní byla ukončena obvodní lékařkou a zároveň žádat o inv.důchod? Musí příjmout nabízenou pozici, když se jedná o obdobnou práci? Zaměstnavatel se samozřejmě brání výpovědi ze zdrav. důvodů. Poslední otázka je, jestli když dá on výpověď dohodou ze zdr. důvodů, má nárok jít na prac. úřad a pobírat podporu? Děkuji za radu, jsme z toho zoufalí.

Odpověď

Dobrý den,

prodloužení podpůrčí doby, nebo-li prodloužení nemocenské, se přiznává v případech, kdy lze očekávat, že se pojištěnec v dohledné době zotaví a bude opět schopen vykonávat práci. Není-li toto z medicínského hlediska předpokládáno a naopak se vzhledem k dlouhodobosti nepříznivého zdravotního stavu doporučilo požádat o invalidní důchod, nejsou pravděpodobně podmínky pro prodloužení neschopenky splněny.

Pokud jde o podepsání dodatku k pracovní smlouvě, tak ten nepochybně nemusí podepsat, pakliže s jeho obsahem nesouhlasí. Pokud by posudek vyšel, že pozbyl dlouhodobě způsobilost k výkonu sjednané práce, mohl by ho zaměstnavatel převést i bez podepisování dodatku (přesněji řečeno zaměstnavatel má povinnost převést na základě posudku na jiné, pro daného zaměstnance vhodné místo). Vyjdu-li z toho, že ho lékař považuje za zdravotně způsobilého konat sjednanou práci, proč ho zaměstnavatel nezaměstná na původní pozici? Nebo i sám zaměstnavatel příliš nevěří posudku lékaře, který mu poskytuje pracovně-lékařské služby?

Tím se dostáváme k svébytné otázce, kdo má po zdravotní stránce věci pravdu - zda ošetřující lékař, který ho, pokud dotaz správně chápu, považuje za nezpůsobilého konat sjednanou práci, či již zmiňovaný zaměstnavatelův lékař, který se naopak domnívá, že sjednanou práci konat může. Byl tento rozpor již nějakým způsobem řešen či vysvětlen? Podával Váš manžel námitky proti posudku a případně s jakým výsledkem? Z hlediska nároků na odškodnění by samozřejmě bylo velmi důležité dobrat se k tomu, jestli je či není kvůli nemoci z povolání schopen sjednanou práci konat (někdy bohužel takový spor skončí až u soudu a na znaleckém dokazování).

Pobírání podpory by zřejmě bylo možné tak jako tak, důvod skončení pracovního poměru se však zkoumá pro účely krácení výše podpory (65 % první dva měsíce, 50 třetí a čtvrtý měsíc a poté 45 %, nebo od počátku jen 45 %) - pokud by manžel sám dal výpověď, či přistoupil na dohodu o skončení pracovního poměru, zřejmě by úřadu práce stačilo doporučení od ošetřujícího lékaře k tomu, aby uznal, že k rozvázání pracovního poměru měl vážný důvod. V případě takovéhoto skončení by však byl podstatný rozdíl v absenci odstupného (výpověď pro nemoc z povolání znamená odstupné odpovídající ročnímu platu) a v nároku na náhrady - pokud by manžel přišel o práci kvůli nemoci z povolání, neměl by být problém získat náhradu za ztrátu na výdělku (tzv. "rentu"), pokud však ukončí pracovní poměr bez toho, aby byla prokázána příčinná souvislost co do nemoci z povolání, tak by nepochybně zaměstnavatel a jeho pojišťovna odmítli plnit s tím, že mu nic nebránilo dál pracovat a vydělávat si.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.

Souhlasím se vším