Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud zaměstnavatel poskytne náhradu za dovolenou (proplatí dovolenou) zaměstnanci na základě předpokladu, že na dovolenou v daném rozsahu bude mít nárok (bude trvat pracovní poměr, nebudou neomluvené absence, nebude příliš mnoho omluvených absencí neposuzovaných jako výkon práce) a následně dojde na to, že zaměstnanci nárok na dovolenou v takovém rozsahu nevznikl, má zaměstnanec skutečně povinnost náhradu za dovolenou v odpovídajícím rozsahu vrátit. Jde o jeden ze zákonných důvodů, pro který smí zaměstnavatel přistoupit k provedení srážky ze mzdy i bez dohody se zaměstnancem. Při provádění srážek je samozřejmě nutné postupovat podle zákona, takže mimo jiné není možné srazit zaměstnanci více, než kolik by mu bylo možné srazit v případě exekuce na mzdu. Není tudíž neobvyklé, že zaměstnavatel prostřednictvím srážky vymůže pouze část své pohledávky a ohledně zbytku se pak dohodne s bývalým zaměstnancem na splátkách, nebo pohledávku zažaluje u soudu.

V poslední části svého dotazu se ptáte, zda-li byste musela něco vracet, pokud by došlo k ukončení pracovního poměru až k 10. prosinci.

Vyjdeme z toho, že coby pedagogický pracovník máte nárok na 8 týdnů dovolené (neposoudím, zda-li Vám zaměstnavatel nepřiznává více dovolené než je zákoníkem stanovené minimum) a z pravidelného rozvržení pracovní doby do pěti pracovních dnů v týdnu. V takovémto případě můžeme dovolenou za kalendářní rok přepočítat na 8 x 5 = 40 dnů dovolené. Nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká na základě odpracovaní 60 dnů a byť se to v tomto případě poněkud příčí logice věci, čerpání dovolené se považuje za výkon práce (viz ust. § 348 zákoníku práce), takže podmínky pro přiznání dovolené jste zřejmě splnila kombinací čerpání dovolené (15 dnů) a fakticky odpracované doby (6 dnů v srpnu, celé září, dva dny v říjnu).

Jelikož pracovní poměr nebude trvat celý kalendářní rok, tak samozřejmě nárok na dovolenou musíme pokrátit. V případě ukončení pracovního poměru 10. prosince budeme mít 4 celé kalendářní měsíce, takže vzniká nárok na 4/12 z 40 dnů dovolené, což nám vychází na 13,333 a po zaokrouhlení na půl dny (více dovolenou dle zákoníku dělit nelze) nám vyjde 13,5 dne dovolené (zákoník práce neuvádí závazný systém zaokrouhlování).

Tento nárok na dovolenou by mohl být případně krácen s ohledem na zameškané směny - nepředpokládám, že byste měla nějaké neomluveně zameškané směny, takže toto krácení přeskočíme a přistoupíme rovnou k otázce krácení nároku na dovolenou pro omluveně zameškané směny. Pakliže Vaše pracovní neschopnosti není důsledkem pracovního úrazu či nemoci z povolání, je doba Vaší pracovní neschopnosti neodpracovanou dobou, pro kterou je možné dovolenou krátit, nicméně ke krácení se přistupuje až v okamžiku, kdy počet zameškaných směn dosáhne 100 a tohoto počtu zjevně nedosáhnete.

V popsaném případě je tudíž třeba počítat s tím, že by bylo nutné vracet náhradu za dovolenou za 1,5 dne. Abyste nemusela nic vracet, bylo by třeba, abyste měla 5 celých kalendářních měsíců trvání pracovního poměru, nebo-li pracovní poměr zanikl až k 31. prosinci.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.