Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Mohu podat dohodu o rozvázání prac. poměru v době pracovní neschopnosti či klasickou 2.měsíční výpověď zaměstnavateli??
Otázka
Dobrý den, v současné době jsem v pracovní neschopnosti a dle lékaře to vypadá asi na 1/2 roku. Chtěla bych změnit zaměstnání.Ještě bych Vás prosila o informaci ohledně dnů dovolené.Loňskou dovolenou mám vyčerpanou a nevím, zda mi vzniká v době nemoci nějaký nárok na určitý počet dnů a zda mi zaměstnavatel může a nebo musí tyto dny proplatit. Předem děkuji moc za zodpovezení mých dotazů a jsme s pozdravem.
Odpověď
Dobrý den,
zákaz ukončit pracovní poměr v době pracovní neschopnosti je dán zaměstnavateli (jsou však dány výjimky co do důvodů pro ukončení - viz § 54 zákoníku práce). Zaměstnanec však může během pracovní neschopnosti ukončit pracovní poměr kdykoli a z jakéhokoli důvodu, a to buď výpovědí nebo dohodu (ev. okamžitým zrušením pracovního poměru ze zákonných důvodů). Pokud se tedy dohodnete se zaměstnavatelem nebo dáte výpověď, pracovní poměr skončí. U dohody skončí dnem, na kterém se dohodnete, u výpovědi uplynutím výpovědní doby.
V dotaze bohužel neuvádíte, kdy jste byla uznána práce neschopnou, resp. zda jste v letošním roce odpracovala nějaké dny, a zda jde o pracovní neschopnost v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání či nikoli.
Dovolená za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část totiž náleží zaměstnanci, pokud odpracuje alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Pokud by odpracoval alespoň 21 dnů, pak má nárok na 1/12 roční výměry dovolené. Pracovní neschopnost, nejde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, se za výkon práce nepovažuje. Pokud jste tedy v lednu a v únoru roku 2016 neodpracovala žádné pracovní dny nebo méně jak 21 dnů, pak Vám dovolená nenáleží. Odpracujete-li po skončení pracovní neschopnosti u dosavadního zaměstnavatele např. 22 dnů, vznikne Vám nárok na 1/12 roční výměry dovolené. Pokud po skončení pracovní neschopnosti odpracujete u současného zaměstnavatele alespoň 60 dnů, vznikne Vám nárok na dovolenou za kalendářní rok (tzn. nárok na celou dovolenou, tj.minimálně 4 týdny). Ta se však bude krátit tak, že za prvých 100 pracovních dnů pracovní neschopnosti se zkrátí o 1/12 a za každých dalších 21 pracovních dnů rovněž o 1/12. Pokud byste však po skončení pracovní neschopnosti pracovala u nového zaměstnavatele a odpracovala 60 pracovních dní, pak byste měla nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok (např. nastoupíte-li k novému zaměstnavateli 1.7.2016, odpracujete 60 dní, vznikne Vám nárok na 1/2 roční výměry dovolené, neboť pracovní poměr u nového zaměstnavatele potrvá 1/2 roku).
Jde-li však o pracovní neschopnost v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, považuje se doba pracovní neschopnosti za výkon práce. Budete-li tedy v pracovní neschopnosti alespoň 60 pracovních dnů, vznikne Vám nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část (např. z důvodu ukončení pracovního poměru). Případně budete-li v pracovní neschopnosti alespoň 21 pracovních dnů, náleží Vám za každých 21 pracovních dnů 1/12 výměry dovolené. Dovolená se pro pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nekrátí.
Pokud byste si nestihla dovolenou vyčerpat do konce pracovního poměru, přísluší Vám v takovém případě náhrada mzdy nebo platu za takto nevyčerpanou dovolenou.
S přáním hezkého dne
Kateřina Čočková
za Občanskou poradnu Společnou cestou