Společnou cestou -

Dobrý den,

jestli Váš popis situace správně chápu, tak domluva se zaměstnavatelem byla taková, že po skončení neschopnosti (29.2.2016) rozvážete pracovní poměr dohodou, takže ani jedna ze stran neřešila skutečnost, že k 1.3.2016 jste měla nastoupit do práce, nebo Vám měl zaměstnavatel sdělit, že do práce nemáte chodit, jelikož pro Vás práci nemá (překážky v práci na straně zaměstnavatele), respektive jste si měla nechat od 1.3.2016 nechat vystavit novou neschopenku (pokud k tomu byl důvod vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu).

Situaci jste řešili až 23.3.2016, kdy zřejmě zaměstnavatel očekával, že zpětně podepíše skončení pracovního poměru dohodou k původně domluvenému datu (29.2.2016), což by z jeho pohledu znamenalo, že vše odpovídá a tudíž není třeba hledat důvod, proč jste v březnu neodváděla sjednanou práci. Dohodu jste odmítla podepsat s odkazem na skutečnost, že jste těhotná a zaměstnavatel kontroval tím, že pokud by pracovní poměr neskončil k 29.2.2016, tak jste měla 1.3.2016 nastoupit do práce a pokud jste tak bez řádné omluvy neučinila, máte neomluvené absence.

Podá-li zaměstnavatel situaci takto, je na Vás, abyste byla schopná doložit, z jakého důvodu jste nenastoupila k výkonu práce - jelikož obecně vzato bylo povinností zaměstnance se po skončení pracovní neschopnosti dostavit do zaměstnání. Zmiňujete, že pro Vás zaměstnavatel neměl práci a proto se nabízí v první řadě zastavit u toho, zda-li toto máte nějak prokazatelně od zaměstnavatele dáno - např. že Vám poslal e-mail, že byste 1.3. šla do práce zbytečně, jelikož pro Vás nemá práci. Nebudete-li schopna prokázat, že jste měla důvod nenastoupit, může se stát, že by skutečně bylo dotčené období klasifikováno jako neomluvená absence.

Nebudete-li schopna vysvětlit, proč jste nechodila v březnu do zaměstnání a vyjdu-li z předpokladu, že v popsané situaci Vám jde především o to, abyste mohla čerpat nemocenskou a následně peněžitou pomoc v mateřství a naopak zaměstnavateli šlo o to, aby Vám či za Vás musel cokoliv hradit, nabízí se otázka, zda-li by nebylo možné věc řešit dohodou o skončení k pozdějšímu datu s tím, že mezidobí se vyřeší např. neplaceným volnem za které se zavážete zaměstnavateli kompenzovat odvody.

Pokud by se mělo dále prodlužovat toto období, kdy stále nemáte od zaměstnavatele žádný doklad o tom, že nemáte chodit do zaměstnání, by skutečně bylo na místě buď skutečně chodit do zaměstnání a žádat o přidělování práce, nebo si (je-li k tomu důvod) nechat vystavit neschopenku, aby bylo přinejmenším od určitého data jasné, že jste již v pracovní neschopnosti (kromě toho - i kdyby Vám zaměstnavatel chtěl ukončit pracovní poměr pro neomluvené absence, tak z hlediska nemocenské jde o to včas na neschopnost nastoupit a nikoliv o to, jak nakonec poměr předčasně skončí - nicméně v současnosti bych Vás asi na místě zaměstnavatele na zbývající měsíc již nechal ve stavu a případně řešil jen neomluvené absence, jelikož soudit se o skončení pracovního poměru o měsíc dříve či později nemá moc smysl).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.