Společnou cestou -

Vážená paní,

v případě zjištění těhotenství můžete postupně mít nárok na následující dávky:

Nejprve při rizikovém těhotenství před 8. týdnem před předpokládaným termínem porodu je to A) náhrada mzdy a B) nemocenská. Od 8. až 6. týdne před předpokládaným termínem porodu je to C) peněžitý příspěvek v mateřství (PPM), tzv. mateřská a po té D) rodičovský příspěvek. Tyto dávky však můžete pobírat jen v případě, že Vám na ně vznikne nárok, viz níže. Dále platí, že PPM je vyšší než nemocenská, rodičovský příspěvek lze pobírat v jedné ze tří pevně stanovených variant. V případě, že na PPM nevznikne nárok, je možné pobírat rovnou od porodu dítěte rodičovský příspěvek. Podmínky čerpání rodičovského příspěvku jsou popsány na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, viz zde:https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp přičemž je třeba doplnit, že od Nového roku 2018 vstoupí v platnost několik novelizací, jako například navýšení celkové částky za vícečata, možnost rychlejšího čerpání či možnost čerpat rychlejším způsobem rodičovský příspěvek i pro rodiče, kterým nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

Mateřská je vyšší než nemocenská, proto zaměstnankyně na rizikovém těhotenství nejdříve pobírají nemocenskou a od 8. až 6. týdne před očekávaným porodem mateřskou. Výše mateřské závisí na dosahovaném příjmu za předpokladu splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dní v posledních dvou letech. Přiznání mateřské tedy není automatické. Mateřská se pobírá 28 týdnů, pokud bylo před porodem vyčerpáno méně než 6 týdnů z jiného důvodu než z důvodu předčasného porodu, pobírá se tato dávka jenom 22 týdnů po porodu.

Předpokladem vzniku nároku na nemocenskou je trvání pracovního poměru, alespoň v době počátku pracovní neschopnosti, případně pracovní neschopnost může vzniknout ještě během 7 denní ochranné lhůty po skončení účasti na pojištění (pracovního poměru). Pokud bude pracovní neschopnost vzniklá za trvání pracovního poměru pokračovat i po jeho skončení, nemá to vliv na výplatu dávek nemocenského pojištění, které pojištěnci náleží od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti, případně do uplynutí zákonem stanovené podpůrčí doby (max. 380 dní, za určitých okolností lze prodloužit), pokud by uplynula dříve.

A nyní ještě prakticky:

1.Je velmi důležité, zda máte splněnu podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech alespoň 270 kalendářních dnů a zároveň den nástupu na mateřskou musí být stanoven v době trvání pracovního poměru nebo v ochranné lhůtě, která trvá 180 dní od ukončení pracovního poměru. Na mateřskou můžete nastoupit nejdříve 8 týdnů před očekávaným termínem porodu. Výše příspěvku se bude odvíjet od výše Vaší mzdy. Proto změna práce (pokud by se jednalo o méně placenou pozici) nebo nezaměstnanost by měla vliv na výši pobírané dávky po dobu 28 týdnů.

2. V optimálním případě termín očekávaného porodu připadá do období nejpozději 180 dní + 8 týdnů po skončení pracovního poměru (za předpokladu, že máte splněny další podmínky, tedy že pracovní poměr trval v posledních dvou letech alespoň 270 dní). Ve Vašem případě, pokud jste podala výpověď na konci října, by výpovědní doba měla skončit 31.12. 2017 + 180 dní + 8 týdnů = nejpozdější termín porodu je 24. 8. 2018. Pokud je předpokládaný termín před tímto datem, potom byste s čerpáním PPM neměla mít problém, stejně tak s rodičovským příspěvkem odvozovaným od původního zaměstnání.

3. Pokud by se stalo, že by 180 denní ochranná lhůta + 8 týdnů nestačilo (termín porodu byl stanoven na dobu po 24. 8. 2018), možným řešením by bylo nastoupit ještě před nástupem na mateřskou dovolenou do jiného zaměstnání, byť i jen na krátkou dobu (ochranná lhůta by se potom prodlužovala o tolik dní, kolik trvalo toto druhé zaměstnání). Je ovšem třeba si být vědoma toho, že výše PPM by byla ovlivněna výší výdělku v tomto druhém zaměstnání. Naopak na rodičovský příspěvek by to nemuselo mít vliv, protože je možné jej odvozovat od i příjmu otce dítěte.

4. Co se týká náhrady mzdy, resp. nemocenské, tyto dávky by bylo možné čerpat pouze v případě uznání lékařem za pracovně neschopnou (např. rizikové těhotenství) ještě za trvání pracovněprávního vztahu nebo nejpozději v 7 denní ochranné době po jeho skončení. A rovněž pokud byste si našla jiné zaměstnání a náhradu mzdy nebo nemocenskou jste uplatňovala z něho, výše těchto dávek by byla závislá na výši mzdy v této nové práci (pokud by byla nižší, tak by se snížila i vyplácené dávky).

5. Na možné varianty rodičovského příspěvku by změna zaměstnání také mohla mít vliv (i když tam lze pro účely výpočtu vycházet i z platu druhého rodiče).

6. Pokud byste na nemocenskou nenastoupila, měla byste - pokud byste se registrovala na Úřadu práce - jakožto uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, nárok na podporu v nezaměstnanosti jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (tedy na sníženou výměru podpory v nezaměstnanosti, a to první 2 měsíce o 20 %, další 2 měsíce o 5 %), přičemž opak, tedy vážné důvody ukončení zaměstnání jsou specifikovány v ust. § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Jsou jimi:

1. nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

2. nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

3. docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,

4. místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,

5. okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,

6. zdravotní důvodyh, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) při zprostředkování zaměstnání, nebo 7. jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele,

Ve Vašem případě by bylo teoreticky možné argumentovat vůči Úřadu práce "důvody hodných zvláštního zřetele" (bod 7). Zda by to však bylo akceptováno nelze předjímat.

S pozdravem Jan Petr Kosinka