Společnou cestou -

Dobrý den,

nejdříve bych Vám odpověděla na Vaši otázku, zda je možné mít vystavenou neschopenku na více diagnóz současně? Na formuláři neschopenky, který vystavuje ošetřující lékař, je možné vyplnit pouze jednu diagnózu. Jedná se o diagnózu, kterou ošetřující lékař vyhodnotí jako tu, která nejvíce vystihuje Vaši nemoc. Je, ale možné v průběhu trvání dlouhodobé pracovní neschopnosti změnit na vystavené neschopence diagnózu. To znamená, že pokud by v průběhu Vašeho marodění došlo například k vyléčení prvotní nemoci, pro kterou byla neschopenka vystavena a propukla u Vás další nemoc, se kterou byste marodila dál, neschopenka Vám bude pokračovat a lékař jen změní diagnózu na formuláři Vaší neschopenky.

Dále se ptáte, z čeho se vypočítává podpora v nezaměstnanosti, pokud po ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti se člověk vrátí do zaměstnání a po pár dnech či týdnech skončí?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Vám vzniká v případě, že splňujete podmínku účasti na důchodovém pojištění, v rozsahu alespoň 12 měsíců za poslední dva roky. Dobu zaměstnání s účastí na důchodovém pojištění lze nahradit tzv. náhradní dobou zaměstnání (např. péče o děti do 4 let věku, pracovní neschopnost po skončení zaměstnání).

Výpočet podpory v nezaměstnanosti zpravidla vychází z průměrného čistého výdělku používaného pro pracovně-právní účely u posledního zaměstnavatele. Nelze-li zjistit průměrný výdělek (vychází se z výdělku u zaměstnavatele v předchozím kalendářním čtvrtletí - viz § 351 a následující zákoníku práce), použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Pokud však nelze zjistit ani jeden z těchto výdělků a nebo pokud doba zaměstnání s důchodovým pojištěním je v požadovaném rozsahu 12 měsíců splněna náhradní dobou pojištění a tato je zároveň poslední dobou před evidencí u úřadu práce, použije se pro výpočet podpory v nezaměstnanosti průměrná mzda v národním hospodářství.

K níže uvedeným informacím uvádím znění § 355 zákoníku práce, kde je definován pravděpodobný výdělek:

"Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty."

Vaše příklady:

Příklad 1: část roku 2020 a celý rok 2021 pracovní neschopnost. Návrat do práce březen 2022 a po dvou měsících výpověď dohodou pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a evidence na ÚP. Z čeho, z jaké doby se v tomto případě počítá podpora.

- v tomto případě je potřebná doba zaměstnání s účastí na důchodovém pojištění splněna zaměstnáním (pracovní neschopnost v průběhu zaměstnání je dobou účasti na důchodovém pojištění) - bude se při výpočtu podpory v nezaměstnanosti vycházet buď z průměrného nebo pravděpodobného výdělku. Při ukončení pracovního poměru např. v květnu, by se průměrný výdělek zjišťoval za první čtvrtletí 2022. Pokud byste v prvním čtvrtletí nedopracovala alespoň 21 dní, pak se použije pravděpodobný výdělek. Pokud již v prvním čtvrtletí nebude zkrácen pracovní úvazek, mělo by se vycházet průměrného/pravděpodobného výdělku za celý pracovní úvazek.

Příklad 2: část roku 2020 a celý rok 2021 pracovní neschopnost. Zaměstnanec dá výpověď ještě během pracovní neschopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdrav. stav. Do práce se tedy již po ukončení neschopnosti nevrátí. Z jaké doby se tady tedy počítá podpora v nezaměstnanosti?

- odpověď je v podstatě shodná s předchozí, jen kalendářní čtvrtletí pro určení průměrného/pravděpodobného výdělku se posouvá na poslední čtvrtletí 2021.

Nicméně doporučujeme situaci zkonzultovat s příslušným úřadem práce.

S přáním hezkého dne

Jindřiška B. Mattasová a Kateřina Čočková

Občanská poradna Společnou cestou