Společnou cestou -

Dobrý den,

ve svém dotaze uvádíte, že je Vám vyplácen rodičovský příspěvek, který máte nastavený do 3 let věku mladšího syna a jste nyní na rodičovské dovolené. Níže bych Vám postupně zodpověděla Vaše otázky.

Nejdříve bych však chtěla uvést, že dle § 241 zákoníku práce požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. V žádosti je třeba uvést konkrétní úpravu pracovní doby (např. pracovní směna od 8:00 do 12:00 hod každý pracovní den). Následně bude na zaměstnavateli, aby posoudil, zda taková úprava pracovní doby je možná vzhledem k provozním podmínkám. Podle mého názoru pouhé konstatování, že Vám umožní zkrátit úvazek max. na 80%, je nedostatečné.

Dále bych zmínila, že poskytnutí pracovního volna, včetně jeho délky, je záležitostí dohody obou stran. Pokud by Vám zaměstnavatel nechtěl umožnit čerpat pracovní volno, je to jeho právo. Na druhou stranu nikde není limitována jeho délka, lze jej sjednat i na delší dobu než jeden rok.

Neumožní-li zaměstnavatel čerpat pracovní volno a neumožňují-li provozní důvody vhodnou úpravu pracovní doby a úvazku, pak nezbývá než buď nastoupit zpět do práce podle pracovní smlouvy nebo pracovní poměr ukončit.

A nyní k Vašim konkrétním dotazům:

1.

Odpověď na Vaši otázku ohledně toho, zda je možné u stejného zaměstnavatele, u kterého žádáte o neplacené volno, vykonávat práci na základě dohody o provedení práce, najdeme v § 34b odst. 2 zákoníku práce: "Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu."

V komentáři k tomuto ustanovení je uvedeno, že zaměstnanec může pro téhož zaměstnavatele vykonávat činnost v dalším základním pracovněprávním vztahu za podmínky, že se bude jednat o jiný druh práce, než byl sjednán v původním pracovním poměru. Důvodem pro takovouto úpravu je skutečnost, že pokud by zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele vykonával v dalším pracovněprávním vztahu práce stejného druhu, umožňovalo by to obcházení právní úpravy pracovní doby, doby odpočinku a přesčasové práce.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v situaci, kdy bude splněno, že Vám ze strany zaměstnavatele bude přidělován jiný druh práce než máte v základním pracovním poměru, nic nebrání tomu, abyste u něj uzavřela DPP.

2.

Zde odpověď není tak jednoznačná. V případě že byste po celou dobu čerpání neplaceného volna pobírala rodičovský příspěvek, byla byste z tohoto titulu považovaná za státního pojištěnce a bylo by za Vás hrazeno zdravotní pojištění státem.

Pakliže však rodičovský příspěvek nebudete pobírat, můžete být posuzována jako státní pojištěnec z titulu osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Zároveň je však nutné mít splněnou podmínku celodenní péče o dítě, která se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za příjem je pro účely zdravotního pojištění posuzován příjem dosahující 10 tisíc Kč u DPP a 4 tisíce Kč u DPČ.

3. a 4.

Pokud byste během neplaceného volna otěhotněla, měla byste mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) neboť jste stále zaměstnaná. Nicméně konkrétní situaci, zejména s ohledem na neplacené volno, bychom pak doporučili řešit s Českou správou sociálního zabezpečení.

Pokud by vám začátek mateřské (PPM) na třetí dítě spadal do období do 4 roků druhého dítěte, tak by se výše PPM odvíjela od stejného vyměřovacího základu, jako u druhého dítěte. Právní úpravu můžeme najít v zákoně o nemocenském pojištění v § 19 odst. 3:

"U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21".

5.

Na tento dotaz jsem v podstatě odpověděla v úvodu - možnosti jsou kratší pracovní doba, delší neplacené volno nebo ukončení pracovního poměru.

Vzhledem k tomu, že se v dotazu zmiňujete, že Váš syn bude potřebovat Vaši pomoc a intenzívní péči ještě 4 až 6 let, doporučila bych Vám zvážit podání žádosti o příspěvek na péči. Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce ČR. Příslušnost se určuje dle místa trvalého pobytu žadatele o příspěvek. Níže zasílám internetový odkaz a vzor vyplněné žádosti, podle které si můžete zkusit vyplnit svojí žádost.

https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-prispevek-na-peci

Pokud budete potřebovat, můžete se na nás znovu obrátit.

S pozdravem

Jindřiška B. Mattasová

Občanská poradna Společnou cestou