Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Nemoz povolání
Otázka
Dobrý den,
měl bych dvě otázky:
- 3/2021 - Klinikou pracovního lékařství (dále KPL) zjištěna nemoc z povolání - 4/2023 - KPL - vystaven posudek o uznání z nemoci z povolání - 9/2023 - KPL - vystavení posudku o bodovém ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání - 10/2023 - napadení posudku ze strany zaměstnavatele pro formální chybu a pro jeho nesouhlas s výší bodového ohodnocení 12/2023 - správní orgán vyhovuje zaměstnavateli a vrácí napadený lékařský posudek o nemoci z povolání zpět KPL k pouze formálnímu přepracování (záměna číslovky 276 u čísla vyhlášky pro příslušníky bezp. sborů - správně má být 277/2015 Sb.), výše bodového ohodnocení ponechána beze změn - 2/2024 - KPL vydán nový lékařský posudek nahrazující původní lékařský posudek bodového ohodnocení bolesti z 9/2023 - 3/2024 - opětovné napadení posudku ze strany zaměstnavatele - 4/2024 - správní orgán zamítá návrh zaměstnavatele na přezkoumání lékařského posudku a napadený lékařský posudek, který tímto nahrazuje předchozí posudek o bodovém ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání z 9/2023, definitivně potvrzuje
Tuším, že výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku a že podstatná je doba vystavení posudku. Ale není mi jasné, který z výše uvedených druhů posudků, z různých kalendářních dat, je pro určení hodnoty bodu bodové ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání stěžejní, zda posudek o uznání nemoci z povolání z 4/2023, nebo první s posudků o bodovém ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání z 9/2023 nebo poslední z vydaných posudků z 2/2024.
a) můj první dotaz tedy tkví v otázce, jaký z výše uvedených druhů posudků bude primární pro uznání hodnoty bodu pro výpočet celkového bodového ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání. Respektive, zda-li se oprávněně domnívám, že mi pro výpočet celkového bodového ohodnocení správně naléží hodnota bodu ve výši cca 393 Kč určená pro kalendářní rok 2023, jestliže je jako jedinou správnou alternativou z výše uvedených posudků lékařský posudek o bodovém ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání vydaný 4/2024 a nahrazující předchozí posudek o bodovém ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání z 9/2023?
b) druhý dotaz - musím zaměstanavatele informovat (opis posudku byl zaměstnavateli ze zákona zaslán KPL) nebo určitou formou žádat o plnění odškodnění bolesti pro nemoc z povolání a náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, či je zaměstanavatel ze zákona povinnen mne bezodkladně odškodnit bez mé předchozí iniciativy? Jen podotýkám, že jsem do současné chvíle nebyl ze strany zaměstnavatele řádně odškodněn a nejsem si jist, zda-li můžu nárokovat odškodnění bodového ohodnocení pro nemoc z povolání, i s případným navýšením za úroky z prodlení?
Děkuji za odpověď.
S přáním pěkného dne
Odpověď
Dobrý den,
pro stanovení výše bodového ohodnocení pro odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění není podstatná doba vypracování posudku poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
Základní pravidla pro náhradu škody na zdraví v pracovněprávních vztazích upravuje zákoník práce a prováděcí předpis - nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Toto nařízení vlády stanoví, jakým způsobem se určí hodnota bodu pro výpočet náhrady, a to takto:
Hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.
Hodnota bodu je tak časově vztažena k okamžiku, kdy vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, nikoli ke dni platnosti posudku lékaře pracovnělékařských služeb.
Pro bližší vymezení lze vycházet z Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, který u ztížení společenského uplatnění navrhuje pro výpočet bodu vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, tj. kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady.
U bolestného navrhuje pro výpočet bodu vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest.
U druhého dotazu doporučujeme zaměstnavatele vyzvat písemně a prokazatelně k náhradě škody.
Jelikož jde o poměrně složitou právní problematiku, doporučujeme v případě nejasností obrátit se na odborné služby, případně právníka zabývajícího se touto problematikou.
S přáním hezkého dne
Kateřina Čočková
za Občanskou poradnu Společnou cestou
