výpověď ve zkušební době

Dotaz ze dne 1. 12. 2008 10:50.

Otázka

Dobrý den, dne 22.09.08 jsem nastoupila do firmy RZ Technics s.r.o. Kuřim jako nákupčí a vedoucí skladu. Mzdu za měsíc září jsem obdržela v téměř řádném termínu (3dny po splatnosti). Dosud to je 1.12.08 mi nebyla vyplacena mzda za měsíc říjen.Co bude s listopadovou nevíme nikdo nic.Mám i já ,když jsem ve zkušební době nějaou možnost , jak svou mzdu získat. Slyšela jsem něco o podání insolvenčního řízení a o nároku na odstupné i ve zkušební době. Prosím o radu a brzkou odpověď Radvanová Ludmila

Odpověď

Dobrý den,

V první řadě je třeba odlišit mzdu a odstupné. Pro nárok na mzdu nehraje roli, že jste ve zkušební době. Pro odstupné má zkušební doba ten důsledek, že pokud dáte nebo dostanete výpověď ve zkušební době, nárok na odstupné nemáte. Zaměstnanec (i zaměstnanec ve zkušební době) však může vůči zaměstnavateli směřovat také okamžité zrušení pracovního poměru v případě, že zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Např. pokud by v pracovní smlouvě byl stanoven den splatnosti na poslední den následujícího kalendářního měsíce, můžete okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže zaměstnavatel mzdu za měsíc říjen nezaplatil do 15. prosince. V případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem byste měla nárok nejen na dlužnou mzdu, ale též na odstupné.

Své nároky vůči zaměstnavateli můžete uplatňovat u soudu. Je však také možné, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti a své nároky na něm i přes příznivé soudní rozhodnutí nevymůžete. Podle insolvenčního zákona je dlužník v úpadku tehdy, když má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. V takové situaci je jakýkoliv věřitel (tedy i Vy) oprávněn k podání insolvenčního návrhu k soudu. K náležitostem insolvenčního návrhu viz § 103 insolvenčního zákona. Věřitel je zároveň povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Soud může věřiteli také uložit zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000 Kč.

V současné chvíli však pro Vás bude aktuální spíše zvážení okamžitého zrušení pracovního poměru a případné soudní vymáhání mzdy a odstupného. Zároveň je nutné sledovat, jestli na zaměstnavatele nebyl prohlášen konkurz, což je výsledek výše zmíněného insolvenčního řízení (návrh mohl podat jiný věřitel nebo zaměstnavatel sám). Pokud by byl na zaměstnavatele prohlášen konkurz, mělo by to pro Vás tyto důsledky: - svou pohledávku byste již nemohla uplatňovat u soudu - pohledávku byste musela přihlásit k insolvenčnímu řízení (k tomu více zde: http://insolvencni-zakon.justice.cz/veritel/pohledavka-prihlaseni.html) - náhradu mzdových nároků byste mohla uplatnit u úřadu práce K poslednímu bodu: tento nárok vyplývá ze zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Mzdové nároky uhradí úřad práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo. Podmínkou uspokojení zaměstnance je uplatnění nároku u úřadu práce ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy úřad zveřejnil seznam zaměstnavatelů, na které byl podán návrh na konkurz a jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce. Další podmínkou je, že pracovní poměr zaměstnance trval ke dni podání návrhu na prohlášení konkurzu na zaměstnavatele, popř. pracovní poměr skončil v době 6 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu. Uspokojit zaměstnance je možné nejvýše v rozsahu odpovídajícímu mzdovým nárokům splatným za 3 měsíce v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkurzu. Je třeba upozornit, že výše náhrady je zákonem omezena. Částka vyplacená zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc 1,5 násobek Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášené tzv. rozhodné částky. Ta se vyhlašuje ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1.5. (na 12 měsíců) a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.

Za Občanskou poradnu Jižní Město

Petra Lomozová a Ondřej Načeradský

Souhlasím se vším