Společnou cestou -

Dobrý den,

ve většině případů si u škody musíme klást otázku, co bylo příčinou škody. Skutečnost, že věc jednoho vlastníka způsobila škodu na věci jiného vlastníka totiž ještě vždy neznamená, že je prvně zmíněný vlastník automaticky odpovědný za škodu.

Občanský zákoník vyjmenovává případy, ve kterých se odpovídá "automaticky" (tzv. objektivní odpovědnost, kterou známe např. u věcí odložených v restauracích). V ostatních případech je jedním z předpokladů vzniku odpovědnosti porušení zákonem uložené povinosti (např. obecné povinosti všech osob předcházet hrozícím škodám).

Například si představme, že strom pana Nováka spadl při vichřici na automobil pana Kučery. Skutečnost, že škodu způsobil strom pana Nováka ještě neznamená, že automaticky odpovídá za škodu. Bude třeba zkoumat, zda-li strom spadl kvůli tomu, že pan Novák něco zanedbal (např. bylo zřejmé, že u stromu hrozí pád, ale pan Novák ho nenechal pokácet, či jinak zabezpečit před pádem) či šlo o škodu, která vznikla bez ohledu na to, že nikdo neučinil nic "co by mu bylo možné vyčítat".

V případě trubek tudíž můžeme zkoumat, proč došlo k jejich porušení. Lze si představit, že ke škodě došlo v důsledku toho, že je nájemce špatně užíval (např. došlo jeho vinou k zanesení potrubí - nájemce nese odpovědnost za čištění odpadu až ke stoupačce) i toho, že v rámci rekonstrukce došlo k chybné montáži, byl řádně namontován díl trpící skrytou vadou nebo i toho, že trubka byla narušena v důsledku praskání konstrukce nemovitosti způsobené otřesy projíždějících vlaků... V praxi tak může být bez zpracování znaleckého posudku obtížné určit zda a případně kdo za způsobenou škodu odpovídá (nemluvě o případech, kdy osoba odpovědná za škodu může vymáhat škodu vůči osobě, která zavinala okolnost, na jejímž základě první osoba za škodu odpovídá). Dochází tak např. k případům, kdy se lidé pojistí proti odpovědnosti za tuto škodu, ale pojišťovna následně odmítne poškozenému škodu proplatit, jelikož dle zpracovaného posudku vytopení pojištěnec nezavinil.

Lze si tak představit situaci, kdy Vy odkážete poškozeného na majitele s tím, že nenesete odpovědnost za vadnou trubku, která bez ohledu na řádnou údržbu a používání nevydržela a majitel zase pošle poškozeného za Vámi s tím, že trubka byla v pořádku, ale že jste od rekonstrukce odpad nečistil a závada vznikla v důsledku zanesení. V takovém případě by pak poškozenému nezbylo než uvážit podání žaloby na náhradu škody a čekat, kdo se žalobě ubrání a kdo nikoliv. Až k Nejvyššímu soudu se tak například dostala žaloba na náhradu škody podaná vůči vlastníkovi nemovitosti, který se nároku poškozeného ubránil tím, že nebylo možné prokázat, že by příčinou vytopení byla netěsnost odpadních trubek a naopak některé skutečnosti svědčili o netěsnosti sifonu, za který již neodpovídal vlastník, ale nájemce.

Jde o situace oboustranně dosti nepříjemné, takže řada lidí se raději pojistí jak proti škodě způsobené na vlastní domácnosti ať již vlastním, cizím či žádným zaviněním (pojištění domácnosti) tak proti škodě způsobené sousedům (pojištění odpovědnosti za škodu). Roli soudu pak mezi lidmi hraje pojišťovna - údajný škůdce předá číslo své pojistky, poškozený vznese nárok z pojistky a oba čekají, zda-li pojišťovna uzná, že její pojištěnec za takovouto škodu odpovídal.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.