Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
bydlení po rozvodu
Otázka
Dobrý den, manžel si našel milenku a po 20 letech podal žádost o rozvod. Máme 17 letého syna a já jsem V plném invalidním důchodu .Bydlíme v bytě LBD po manželově babičce.. Manžel byl v bytě přihlášen trvale asi od svých 21 let.V roce 1991 jsme se vzali. v roce 1992 se nám narodil syn a teprve v roce 1995 převedla babička členství na mého manžela.To už jsme byli čtyři roky manželé. V bytě máme se synem trvalé bydliště. Bojím se že po rozvodu nás manžel vyhodí na ulici. Syn studuje střední školu já pobírám in. důchod plus 2000 Kč na nemohoucnost.Nemáme kam jít.Prosím poraďte co mám udělat. Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
v první řadě je Vás na místě upozornit, že máte možnost v rozvodovém řízení poukázat na to, že jste se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílela a na to, že by Vám vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Pakliže v této situaci nebudete s rozvodem souhlasit, můžete rozvod zablokovat a to až do uplynutí lhůty tří let, která plyne od okamžiku, kdy jste s manželem přestala žít. K tomuto viz ustanovení § 24b zákona o rodině.
Toto pro Vás může být významné vzhledem ke skutečnosti, že po dobu manželství mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost, v rozsahu toho, aby životní úroveň manželů byla v zásadě stejná. Na základě výše uvedených důvodů (nepodílení se na rozvratu manželství, újma způsobená rozvodem) lze navíc požadovat na dobu tří let po rozvodu, aby bylo poskytováno výživné jako za trvání manželství. K tomuto viz ustanovení §§ 91 a 93 zákona o rodině.
Pokud jde o družstevní byt, tak je třeba poukázat na to, že dle ustanovení § 703 odst. 2 občanského zákoníku vzniká ze zákona (bez ohledu na to, co si družstvo zapíše do svých listin) společné členství v bytovém družstvo v případě, kdy jednomu z manželů za trvání manželství vnikne právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za předpokladu, že spolu manželé v dané době trvale žijí. Vyjdeme-li zde z tzv. velkého komentáře k občanskému zákoníku (C.H.Beck, 2008), tak zde nalezneme názor, že jediným případem, kdy za trvání manželství nedojde ke vniku společného členství je situace, kdy na jednoho z manželů přejde členský podíl děděním (autoři zde nicméně připouštějí, že lze uvažovat o tom, že by společné členství mělo vnikat i v tomto případě). Vyjdeme-li z toho, že by se případný soud držel tohoto právního názoru, tak byste měla k dotčenému bytu (respektive k nájmu bytu a členskému podílu) stejná práva a povinnosti jako Váš manžel a tudíž by "vyhození na ulici" bylo na místě považovat za trestný čin. V případě společného nájmu a členství v bytovém družstvu je na manželích, aby se o vypořádání dohodli a pakliže toho nebudou schopni, lze se o vypořádání společného členství a nájmu soudit. V praxi jde o to, že soud přiřkne členství a nájem jednomu z manželů a druhému je přiznáno finanční vyrovnání.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
