Společnou cestou -

Dobrý den, pakliže tomu správně rozumím, pak vlivem dědění vzniklo podílové spoluvlastnictví k danému domu, kdy spoluvlastníky jste Vy, Váš bratr a otcova druhá žena. Přičemž nevlastní matce připadl podíl 1/6 nemovitosti a Vy spolu s bratrem vlastníte zbytek.

Hospodaření v rámci podílového spoluvlastnictví je upraveno zákonem (občanský zákoník, § 136 a následující). Platí, že podíl vyjadřuje míru jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví. O hospodaření se rozhoduje většinou počítanou podle velikosti podílů. Přehlasovaní spoluvlastníci se mohou obrátit na soud, aby rozhodl, jde-li o důležitou změnu. Můžete tedy rozhodnout, kdo a jak bude nemovitost užívat (většinou lze rozhodnout, že menšinový spoluvlastník nebude nemovitost užívat) případně jestli bude pronajata. Další informace o podílovém spoluvlastnictví lze nalézt např. na http://finance.idnes.cz/fi_blind.asp?c=A061005_022758_fi_osobni_jjj, http://obcanske.juristic.cz/544709/.

Vzhledem k tomu, že nevlastní matka Vám neumožňuje věc užívat a užívá ji sama ve větším rozsahu než jaký odpovídá jejímu podílu, lze požadovat vydání bezdůvodného obohacení („nájem“ za část, kterou neoprávněně užívá). Pakliže nebude ochotna uhradit jej, lze podat žalobu k soudu.

Dědic nabývá majetku smrtí zůstavitele, nikoliv až rozhodnutím soudu o dědictví. Lze tedy požadovat umožnění vstupu a využívání dané nemovitosti. Neoprávněné bránění užívání bytu je trestným činem se sazbou odnětí svobody až na dvě léta případně může být uložen peněžitý trest.

Lze doporučit zaslat nevlastni matce dopis (doporučeně či s dodejkou), ve kterém ji sdělíte, své „požadavky“ a upozorníte ji na následky, jaké by to mohlo mít (podání trestního oznámení, vymáhání bezdůvodného obohacení).

Pakliže očekáváte, že spoluvlastnictví bude problémové, lze uvažovat o jeho vypořádání. Vypořádat lze dohodou, a to tak že vlastníkem se stane jen některý ze spoluvlastníků a ostatní vyplatí nebo se nemovitost prodá a výtěžek se rozdělí podle výše podílů. Uvažovat lze také o reálném rozdělení nemovitosti, pakliže je to technicky možné. Nelze-li dosáhnout dohody, může kterýkoliv ze spoluvlastníků podat k soudu žalobu na vypořádání. V této žalobě může navrhnout způsob vypořádání. Soud primárně zjišťuje, jestli je možné a účelné nemovitost rozdělit. Nepřichází-li tato možnost v úvahu, zjišťuje, zda má některý ze spoluvlastníků zájem o nemovitost a schopen ostatní vyplatit. Na posledním místě je možnost soudního prodeje a rozdělení výtěžku, přičemž je třeba upozornit, že soudní prodej je dosti nevýhodný. V Případě potřeby dotaz upřesněte či doplňte. S pozdravem Květa Kudová, Občanská poradna o.s. Společnou cestou

Dobrý den, při kontrole zodpovězených dotazů jsme dospěli k názoru, že je třeba doplnit informace uvedené v minulé odpovědi.

Dědic sice nabývá majetek smrtí zůstavitele, ale smí po dobu dědického řízení nakládat s majetkem nebo činit jiná opatření jen v rámci obvyklého hospodaření. Ostatní opatření smí činit jen na základě souhlasu soudu. Z toho vyplývám, že po dobu dědického řízení sice není vyloučen prodej nemovitosti či podílu, ale musí s ním souhlasit soud. Tento dá souhlas jen pokud souhlasí všichni dědicové.

Nepředpokládám, že samotné dědictví se „potáhne roky“. Pokud dědici nebudou schopni dojít k dohodě, potvrdí soud nabití dědictví podle podílů a je na dědicích, aby se vypořádali (dohodou nebo některý podá návrh na vypořádání k soudu). S pozdravem Květa Kudová, Občanská poradna o.s. Společnou cestou