Společnou cestou -

Dobrý den,

v první řadě by bylo vhodné důkladně nastudovat jak bylo toto věcné břemene vymezeno (smlouvou, závětí, rosudkem - nevím na základě čeho toto věcné břemeno vzniklo).

Není-li výslovně uvedeno jinak, vychází soudní praxe z toho, že osobní povaha věcného břemene ještě neznamená, že by nemovitost mohla užívat pouze ta osoba, v jejíž prospěch bylo věcné břemeno zřízeno.

K tomuto si dovoluji citovat část odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 CDO 555/2004 ze dne 31. 08. 2004:

"V dané věci jde o řešení otázky, nakolik mohou nemovitost, ke které má oprávněná osoba právo odpovídající věcnému břemeni, které svědčí toliko jí, užívat i další osoby. Platné právo tuto otázku výslovně neřeší, při doslovném výkladu zákona se nabízí řešení, že užívat cizí věc může jen oprávněný z věcného břemene a nikoliv osoby jiné. Již judikatura k obecnému občanskému zákoníku z roku 1811 však dospěla k závěru, že v některých případech lze toto právo rozšířit i na „rodinu“ (viz nař. Sedláček J., Rouček F.: Komentář k čsl. Obecnému zákoníku občanskému a právo platné na Slovensku a Podkatpatské Rusi, Praha 1935, díl II, s. 877 a 880, Mayer R.: Soustava občanského práva, Brno 1924, kniha druhá s. 161).Podobně také Vrchní soud v Praze v rozsudku z 29. 9. 1993, sp. zn. 2 Cdo 54/93 dospěl k závěru, že „ten, kdo je oprávněn na základě právo odpovídajícího věcnému břemeni užívat byt, má umožnit užívání manželovi, kterému pak vzniká odvozený právní důvod bydlení“. Nelze též vyloučit pobyt třetích osob, které nemá charakter užívání (např. návštěva v bytě). Kromě těchto případů však platí zásada, že oprávněný z věcného břemene může užívat zatíženou věc jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Proto právo odpovídající věcnému břemeni nelze vložit do sdružení ve smyslu § 829 a násl. ObčZ tak, aby tím vzniklo právo užívat věc i dalším sdruženým osobám, které ale nejsou subjekty práva odpovídajícího věcnému břemeni."

Sice v daném případě bylo řešeno právo manželky osoby oprávněné z věcného břemene a nikoliv právo družky, nicméně nelze vyloučit, že by soud analogicky dovodil, že si je osoba oprávněna k sobě nastěhovat i družku (není mi známo, že by zatím v této věci Nejvyšší soud ČR rozhodoval). Záleží na tom, zda by soudci kladli důraz na specifika manželství, nebo by došli k závěru, že je třeba vycházet z faktických rodinných vazeb a není v této věci důvod rozlišovat mezi soužitím sezdaného a nesezdaného páru).

Na základě poskytnutých údajů tudíž nelze bez dalšího dovodit, že by Váš otec jednoznačně překročil oprávnění daná věcným břemenem.

Chová-li se otec vůči Vám či Vašemu příteli v hrubém rozporu s dobrými mravy (je nutno doložit), nelze vyloučit ani to, že byste k soudu podali žalobu na zrušení věcného břemene s tím, že došlo k takové změně poměrů, že po Vás nelze spravedlivě požadovat další trvání věcného břemene (i tak by nicméně mělo dojít ke zrušení břemene za určitou náhradu).

Zjistíte-li, že v rámci vymezení věcného břemene bylo výslovně stanoveno, že Váš otec není oprávněn ubytovávat návštěvy či další osoby (a to ani rodinné příslušníky), tak Vám zřejmě nic nebrání z titulu vlastníka podat žalobu na vyklizení dotčené paní s tím, že nemá žádný právní důvod, který by ji opravňoval k užívání dotčené nemovitosti.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.