Společnou cestou -

Dobrý den,

jde o nemovitost manžela, takže pokud budeme vycházet jen z toho, co je výslovně uvedeno v zákoně, manžel může o dotčené nemovitosti samostatně rozhodovat a to včetně toho, zda se z nemovitosti máte vystěhovat, přičemý zákon pro tyto situace neukládá povinost zajistit náhradní byt. Na druhou stranu soudní praxe v těchto situacích může dovozovat, že vzhledem k osobním vztahům mezi vlastníkem a vystěhovávanou může být vyklizení bez náhrady v rozporu s dobrými mravy. V praxi se lze setkat s tím, že soud vystěhování bývalé manželky podmíní zajištěním náhradního bytu, jde však o důsledek posouzení konkrétní situace z hlediska dobrých mravů a nikoliv o zákonem automaticky přiznaný nárok. Je dále třeba upozornit, že zajištění náhradní bytu již není takové "terno" jako tomu bylo v minulosti, jelikož náhrady se v současnosti zajišťují za cenu v daném místě a čase obvyklou (takže v řadě případů je nakonec "levnější" si nové bydlení najít samostatně).

Ať již případné řízení dopadne jakkoliv, je pro Vás pravděpodobně podstatná informace, že je na Vás, zda přijmete, že se máte vystěhovat "jen tak". Budete-li se domnívat, že by Vám vzhledem k situaci soud přiznal bytovou náhradu (či třeba alespoň delší lhůtu k vyhledání vlastního bydlení), můžete ji vůči bývalému manželovi požadovat s tím, že pokud ji nezajistí, dobrovolně se z bytu neodstěhujete. Jde o to, že ani vlastník nemovitosti nemá v takovéto situaci právo Vás násilím vystěhovávat z domu a pokud se s Vámi nedohodne (či respektive sama neodejdete), musí jít k soudu s návrhem na vyklizení. Soud pak posoudí, za jakých podmínek bude vyklizení v souladu s dobrými mravy.

Je třeba upozornit, že bydlení v nemovitosti bývalého manžela a Vaše schopnost se samostatně živit a podílet se na výživě společných dětí jsou v zásadě dvě různé věci. I když soudu doložíte, že nemáte možnost zlepšit svoji finanční situaci prací (využitím majetku, čerpáním z úspor atd.) a stávající příjmy Vám neumožňují uspokojit ani základní potřeby, není to důvod k tomu, aby soud zakázal Vaše vyklizení z předmětné nemovitosti. Pro tyto případy mají i rozvedení manželé vzájemnou vyživovací povinnost, ale tu soud na základě podaného návrhu stanoví v peněžích a nikoliv naturálně (naturální plnění by bylo právě faktické zajištění bydlení místo poskytnutí finančních prostředků na bydlení). Jinými slovy: soud případně může bývalému manželovi uložit povinnost Vás finančně podporovat, ale na tom, aby Vás místo finanční podpory nechal ve své nemovitosti, byste se museli dohodnout.

Uvádíte, že šlo o nesporný rozvod. V takovém případě se v rámci dohod měli řešit jak otázky bydlení tak výživného mezi rozvedenými manželi (mluvím o výživném na Vás, nikoliv o výživném na děti). Jak tyto otázky dohody řeší?

Dle potřeby prosím doplňte či upřesněte svůj dotaz.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.