Společnou cestou -

Dobrý den,

nejsem si bohužel zcela jist tím, co myslíte "odhlašováním z užívacího práva na byt".

Budu předpokládat, že se jedná o nájemní byt, ke kterému jste uzavřeli nájemní smlouvu za trvání manželství. V takovémto případě (nepředpokládám, že byste již v danou dobu žili odděleně) vzniká ze zákona tzv. společný nájem bytu manželů (existují výjimky pro určené kategorie bytů - služební byty, byty zvláštního určení). Společný nájem bytu manželů znamená, že k dotčenému bytu mají oba manželé zcela stejná práva a povinnosti (rozhodně se jeden z nich nemůže jen tak rozhodnout, že druhého nepustí do bytu).

Po zániku manželství je buď možné společný nájem bytu vypořádat (dohodou, soudně), nebo může dojít k zániku společného nájmu v důsledku toho, že jeden z bývalých manželů zemře, nebo se trvale a dobrovolně vystěhuje z dotčeného bytu.

Chápu-li správně Vaše vysvětlení situace, nedošlo zřejmě k vypořádání společného nájmu bytu a Vy jste se sice z bytu vystěhoval, ale NEdobrovolně (exmanželka vyměnila zámek a odmítla Vám vydat nový klíč). Za takovéto situace společný nájem bytu manželů trvá a tudíž je stále možné přistoupit k soudnímu vypořádání, není-li se možné dohodnout jinak.

Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že bývalá manželka může namítat, že není již co vypořádávat, jelikož společný nájem bytu manželů zanikl v důsledku Vašeho DOBROVOLNÉHO opuštění společného bytu. V takovém případě by záleželo na tom, jak můžete soudu doložit, že Vám byl přístup do bytu znemožněn, popřípadě při absenci jiných důkazů může být výsledek závislý na tom, čí výpověď bude z pohledu soudu přesvědčivější. Uvěří-li soud tomu, že jste byt dobrovolně a trvale opustil, nedojde k žádnému vypořádání, jelikož společný nájem bytu zanikl a Vám v takovém případě žádná náhrada nenáleží.

V případě soudního vypořádání musí soud rozhodnout, kterému z bývalých manželů zůstane nájem bytu, přičemž druhý z nich se není povinen z dotčeného bytu vystěhovat do té doby, než mu bude zajištěna přiřčená bytová náhrada.

Soud zde typicky přiznává jako bytovou náhradu "náhradní byt". Pod náhradním bytem se rozumí byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování dotčeného bývalého manžela a členů jeho domácnosti. Nemusí jít tedy o identický či srovnatelný byt. Především je vhodné zdůraznit, že co do výše nájemného má jít o byt s nájemným v daném místě a čase obvyklým, přičemž hovoříme o tržním nájemném. Soud neřeší, zda si toto nájemné bude moci vystěhovávaný manžel dovolit, ale pouze to, zda je nájemné přiměřené ostatním nájmům v dané oblasti.

Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na "náhradní ubytování", čímž se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce. Zcela vyloučit nelze ani to, že by s odkazem na výjimečné okolnosti a dobré mravy soud nepřiznal ani tento stupeň bytové náhrady.

Je třeba upozornit, že přiznání bytové náhrady neznamená, že by bylo možné vymáhat po bývalém manželovi zajištění náhrady! Situace je zde obrácená - ten komu zůstal byt musí strpět užívání tohoto bytu bývalým manželem do té doby, než mu zajistí odpovídající náhradu, nebo se bývalý manžel nakonec sám dobrovolně nevystěhuje. Zaujme-li tudíž takové stanovisko, že raději druhého manžela v bytě strpí, nemusí náhradu vůbec řešit.

S užívacím právem k bytu nijak nesouví údaj o místě trvalého pobytu. Jeho nahlašování a odhlašování je ve své podstatě administrativní záležitost (byť s řadou významných následků, jako je např. doručování úřední korespondence). Jde-li o to, že Vám chce bývalá manželka zrušit trvalý pobyt, jsou rozhodující dvě okolnosti:

1) zda byt užíváte, 2) zda máte právní nárok byt užívat.

Pokud byt neužíváte a ani nemáte právní nárok byt užívat, zruší Vám evidence obyvatel na žádost oprávněné osoby (což může být např. bývalá manželka coby nájemce) údaj o trvalém pobytu. Následně by se u Vás jako místo trvalého pobytu uvádělo sídlo dotčeného obecního úřadu. Nejsou-li výše uvedené okolnosti naplněny (např. nesouhlasíte s tím, že společný nájem bytu manželi zanikl v důsledku DOBROVOLNÉHO opuštění společného bytu), můžete se zrušení trvalého pobytu bránit. Úspěch v tomto sporu však ještě neznamená, že uživací právo k bytu skutečně máte (či naopak nemáte).

Nejsem si jist, jak do Vaší situace "pasuje" příspěvek na bydlení.

Může jít o situaci, kdy Vás bývalá manželka žádá o přehlášení místa trvalého pobytu, či se snaží dosáhnout zrušení Vašeho místa trvalého pobytu kvůli tomu, aby jste nebyl započítáván jako tzv. společně posuzovaná osoba u jejího příspěvku na bydlení (stručně řečeno, aby se na Vás úřad nedíval ohledně příspěvku na bydlení tak, že v bytě s bývalou manželkou stále žijete).

K této variantě lze uvést dvě věci:

1) i když si změníte či necháte zrušit údaj o trvalém pobytu, neznamená to, že se tím změní rozsah Vašich užívacích práv k bytu (opakuji, že z tohoto údaje žádné užívající práva neplynou), v některých situacích může být nicméně žádoucí zároveň prokazatelně zaslat bývalé manželce dopis, že jste sice např. neprotestoval proti zrušení údaje o trvalém pobytu, ale že to v žádném případě neznamená, že jste byt opustil dobrovolně a že trváte na tom, že Váš společný nájem bytu trvá,

2) bývalá manželka Vás může z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit i tak, že úřadu doloží, že po dobu nejméně tří měsíců v bytě prokazatelně nežijete, nebo-li není nutné kvůli tomuto příspěvku rušit Váš trvalý pobyt.

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte, upřesněte či opravte doměnky, které jsem si na základě Vašeho dotazu chybně udělal.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.