Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Co náleží k nákladům na bydlení
Otázka
Dobrý den přeji a obracím se na vás s následujícím tématem. Zdědila jsem po rodičích malý domek, ve kterém bydlím. Abych v něm však mohla bydlet, musela jsem ho zrekonstruovat a zadlužit si důchod úvěrem ze stavebního spoření. Podle měsíčních účtů mám velmi nízké náklady na bydlení - kolem 1600 Kč. Jenže k tomu musím připočíst zhruba 6000 Kč, které měsíčně splácím. Zajímalo by mě, z čeho se vypočítávají normativní náklady na bydlení v rodinném domku. U bytu v osobním vlastnictví je to jasné - platí se pravidelně částka na údržbu domu, tedy lze doložit, že údržba měsíčně něco stojí. Jak to však prokazovat u rodinného domku? Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
pokud řešíme normativní náklady na bydlení, tak ty se případ od případů nepočítají, ale jsou "pevně" dány právními předpisy. Zvláštní hodnoty normativních nákladů pro rodinné domy se neuvádí, používají se hodnoty pro byty v osobním vlastnictví (k nerozdělenému rodinnému domu se přistupuje jako k jednomu bytu).
V roce 2013 jsou měsíční normativní náklady na bydlení ve vlastním bytě stanoveny v závislosti na počtu osob:
1 osoba - 4 396 Kč, 2 osoby - 6 557 Kč, 3 osoby - 9 131 Kč, 4 a více osob - 11 615 Kč.
Se stanovením normativních nákladů na bydlení by tudíž neměl být problém - úřad vyjde z počtu společně posuzovaných osob, což jsou v tomto případě osoby hlášené v dotčeném "bytě" k trvalému pobytu bez těch osob, které byly na žádost žadatele vyloučeny z okruhu společně posuzovaných osob (nutno doložit, že vylučovaní v bytě minimálně tři měsíce nebydlí).
Složitější může být pro praxi dokládání faktických nákladů na bydlení a posuzování jejich uznatelnosti. Zatímco uživatel bytové jednotky v domě spravovaném společenstvím vlastníků může jednoduše doložit platby odvedené společenství, vlastník domu nemá jinou možnost než dokládat jednotlivé náklady, které mu vznikly a jejich účelnost.
Dlouho platilo, že úřady odmítaly uznat náklady na opravy (ať již ve formě přímé, či formou odvodu do fondu oprav) jako uznatelné náklady na bydlení, čímž byly fakticky znevýhodněni vlastníci bytů, oproti nájemníkům, kterým pronajímatel tyto náklady zohlednil ve výši nájmu. Je zde však možné poukázat, na rozhodnutí Nejvyššího správní soudu ČR ve věci č.j. 3 Ads 155/2010 - 46, ze dne 3. března 2011, podle kterého nelze tyto náklady automaticky odmítat a v přiměřené a obvyklé míře by měly být uznány jako náklady na bydlení.
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
