Společnou cestou -

Dobrý den,

spoluvlastnictví, ve kterém má každý ze spoluvlastníků poloviční podíl, představuje v zásadě patovou situaci, kdy se o věcech kolem domu musí lidé buď domluvit, nebo věc řešit soudně.

Lze si představit např. dohodu, že sestra bude s rodinou dál užívat nemovitost v celém rozsahu, ale bude Vám hradit určitou částku (něco jako "nájem" Vašeho dílu i když o nájem po právní stránce nejde) či si třeba dohodou můžete vymezit, že určené části domu si bude moci každý řešit v zásadě samostatně (takže např. část domu budou moci užívat Vaše děti, či např. tuto část pronajmete a budete mít následně příjem z pronájmu).

Je k uvážení, jak Vaše sestra a její rodina přistupují ke skutečnosti, že doposud měli možnost užívat celou nemovitost bez ohledu na to, že sestře patří jen polovina - bez bližší znalosti věci nelze vyloučit, že by něco z výše uvedeného mohlo fungovat ani to, že je taková dohoda (či rozumné spoluužívání) vzhledem k osobním vztahům vyloučené.

Není-li se možné rozumně dohodnout o tom, jak fungovat dále v daném spoluvlastnictví (abyste z něj také něco měla), je dále k úvaze jak spoluvlastnický vztah zlikvidovat. Chce-li sestra moci dům dále užívat, bylo by samozřejmě nejpraktičtější, aby Vás vyplatila z hodnoty Vašeho spoluvlastnického podílu.

Pokud by se nebylo možné dohodnout na vyplacení (či případně na společném prodeji nemovitosti a rozdělení výtěžku), máte coby spoluvlastník možnost obrátit se na soud s návrhem na vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Nejsou-li zde zvláštní důvody (např. dobré mravy nežádají, aby se nechal umírající člověk v domě v klidu dožít), soud zkoumá možnosti vypořádání následovně:

1) možnost reálného rozdělení - v případě domu může přicházet v úvahu rozdělení domu na samostatné bytové jednotky a společné části domu, nicméně je otázkou, zda-li by se tím vztahy vyřešily - není-li možné rozumné rozdělení (nepředpokládám, že by bylo rozumně možné dům předělat na dvojdům) či by se tím v zásadě nic nevyřešilo, soud zkoumá další možnost,

2) vyplacení podílů - kterýkoliv ze spoluvlastníků může nabízet, že druhého vyplatí (pokud se spoluvlastníci nedohodnout na "správné" ceně, určí se cena soudním znalcem), není-li zde nikdo ochotný a schopný druhého vyplatit, soud přistoupí k poslední možnosti,

3) nařízení prodeje - soud nařídí, aby se nemovitost prodala a výtěžek se (po odečtení nákladů) rozdělil podle spoluvlastnických dílů.

Pro úplnost dodávám, že spoluvlastník může prodat svůj spoluvlastnický díl na nemovitosti samostatně (do konce roku 2014 je třeba respektovat předkupní právo druhého spoluvlastníka), nicméně této možnosti se využívá poměrně omezeně, jelikož prodejní cena poloviny nemovitosti je zpravidla nižší, než polovina ceny celé nemovitosti.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.