Společnou cestou -

Dobrý den,

ve své odpovědi na Vaši nelehkou situaci budu postupně reagovat na jednotlivé oblasti uvedené ve Vašem dotaze.

V dotaze na jedné straně uvádíte, že jste vlastníkem bytu a byt jste vlastnil ještě před uzavřením manželství. V jiné části dotazu píšete, že byt je družstevní. Budu tedy vycházet z předpokladu, že jde o byt ve Vašem vlastnictví, tj. že jste zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí, a že z hypotéčního úvěru jste zavázán rovněž Vy.

Jako vlastník máte právo s bytem nakládat podle své úvahy, můžete jej prodat, pronajmout atd. Je-li však k bytu poskytnut hypotéční úvěr, zpravidla se zástavním právem, pak toto právo může být podmíněno souhlasem banky, která hypotéční úvěr poskytla. Je proto třeba prostudovat smlouvu o poskytnutí úvěru a zpravidla i všeobecné obchodní podmínky, jaké omezení nebo podmínky jsou dány pro nakládání s nemovitostí. Problematickým aspektem prodeje bytu může být skutečnost, že v něm bydlí Vaše bývalá žena s nezletilými dětmi, kteří se odmítají odstěhovat. Jste-li vlastníkem bytu a Vaše bývalá žena v bytě bydlí bez právního důvodu (tj. bez Vašeho souhlasu nebo nájemní smlouvy), můžete podat k soudu návrh na vyklizení bytu. V tomto případě je ale pravděpodobné, že soud by byl povinen přihlédnout k zajištění bytové potřeby nezletilých dětí a stanovil by, že mají právo v bytě bydlet až do dosažení schopnosti sami se živit. Toto právo užívat byt by soud podmínil úhradou částky srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým. To znamená, že by Vám bývalá manželka s dětmi byla povinna hradit "nájemné" a poplatky za služby.

Pokud bydlí Vaše bývalá manželka ve Vašem bytě bez právního důvodu, tj. nemá nájemní smlouvu ani Váš souhlas byt užívat, a nehradí Vám coby vlastníku bytu částku odpovídající nájemnému (obvyklému v daném místě pro obdobný byt), pak můžete po ní požadovat výše zmíněné vyklizení bytu a/nebo úhradu částky obvyklé za užívání bytu jako náhradu bezdůvodného obohacení. Tuto částku je možné požadovat až dva roky zpětně.

V dotaze zmiňujete možnost uzavřít s bývalou manželkou nájemní smlouvu. Nájemní smlouva je dvoustranné ujednání, na jehož obsahu se musí dohodnout obě strany a stvrdit ji podpisem. Nelze ji tedy uzavřít tím, že návrh zašlete doporučeně poštou protistraně a v případě byť i fiktivního doručení ji považovat za uzavřenou. Pokud ji bývalá manželka odmítne uzavřít, bude v bytě nadále bydlet bez právního důvodu.

Nejste-li vlastníkem bytu, ale členem družstva, které vlastní dům, v němž se byt nachází, je situace trochu odlišná. V takovém případě Vás požádám o upřesnění této informace a zašlu odpověď.

V dotaze uvádíte, že jste nyní v obtížné finanční situaci, kdy nemáte prostředky na hrazení splátek hypotéky. Aktuálně tuto situaci by bylo možné řešit např. odložením splátek nebo snížením splátek. Banky toto zpravidla umožňují, pokud nejste s hrazením splátek v prodlení. Je rovněž možné pokusit se o získání finanční pomoci někoho z příbuzných, respektive s odkazem na výše uvedené (i když soud uzná právo dál bydlet ve Vaší nemovitosti, uloží ji povinnost hradit "nájem") přimět bývalou manželku, aby Vám platila, či Vaším jménem hypotéku dál splácela. Neplacení hypotéky je pro Vás výhledově velmi nevýhodná varianta, jelikož by zřejmě došlo k podstatnému navýšení dluhu a případný dražební prodej Vaší nemovitosti by pravděpodobně vedl k získání nižší než obvyklé ceny nemovitosti - není-li zbytí je zpravidla výhodnější nemovitost prodat samostatně (ohledně případné nutnosti souhlasu banky viz výše).

Pokud jde o výživné na děti, pak jste povinen hradit výživné ve výši stanovené soudním rozhodnutím. V případě výživného na nezletilé děti není možné započíst vzájemné pohledávky a nelze započíst pohledávku na výživném pro nezletilé dítě vůči pohledávce rodiče např. při splácené hypotéky. Je tedy možné, že Vaše bývalá manželka bude požadovat úhradu "dlužného" výživného, na němž jste se dohodli oproti splátkám na hypotéku. Právo vymáhat dlužné výživné má ve Vašem případě matka dětí (např. prostřednictvím exekutora nebo soudního vykonavatele), nikoli "sociálka". Úřad coby orgán sociálně právní ochrany dětí může na matku apelovat, aby dlužné výživné vymáhala, popř. může být vymáháním výživného podmíněna výplata některých sociálních dávek, o něž by matka žádala. Na druhou stranu Vy můžete, jak bylo výše zmíněno, požadovat hrazení částky obvyklé za užívání nemovitosti.

Chápu, že v situaci, kdy jste bez finančních prostředků, je obtížné plnit vyživovací povinnost, hradit hypotéku a ještě své základní potřeby. Nevím, zda pobíráte alespoň peněžitou pomoc v nezaměstnanosti nebo některou z dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, popř. doplatek na bydlení). V dotaze uvádíte, že se staráte o nemocného otce zatím bez nároku na příspěvek na péči. Doporučovala bych zkonzultovat možnost pobírání některých dávek pomoci v hmotné nouzi, případně příspěvku na péči pro otce, s příslušným úřadem práce.

Na konci dotazu zmiňujete, že byste se rád ujal péče o Vaše děti a že bývalá manželka chce svěření do péče řešit opět přes soud. Nevím, jak pokračuje jednání se úřadem sociálně právní ochrany dětí ("sociálka"), zda by bylo reálné jejich prostřednictvím dojít k dohodě. Pokud ne, pak máte možnost obrátit se na soud, aby poměry k dětem nově upravil svým rozhodnutím.

Pokud by bylo zapotřebí některé informace upřesnit nebo doplnit, je možné se na nás obrátit i přímo telefonicky nebo osobně (viz kontakty).

S přátelským pozdravem

Kateřina Čočková

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou