Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vašeho dotazu usuzuji, že družka Vašeho tatínka s ním bydlela v bytě na základě jeho souhlasu jako člen domácnosti. Jeho smrtí tento souhlas zanikl a družka by se teoreticky měla z bytu odstěhovat nebo svůj pobyt legalizovat (uzavřít nájemní smlouvu s vlastníkem, tedy s Vámi), pokud jí otec např. v rámci závěti nezřídil věcné břemeno doživotního užívání. Pokud budete trvat na jejím odstěhování a neučiní-li tak, máte možnost podat k soudu žalobu na vyklizení bytu. Zde však musím upozornit na to, že soud může zkoumat širší okolnosti týkající se její situace. Bude tak přihlížet k jejímu věku a zdravotnímu stavu, délce soužití s Vaším otcem, zda má možnost bydlet jinde atd. Je tak možné, že z důvodu dobrých mravů soud návrhu na vyklizení bytu buď nevyhoví (to spíš v extrémních případech, kdyby bylo proti dobrým mravům vystěhovávat někoho "na smrtelné posteli") nebo vyhoví, ale s ohledem na dobré mravy může určit např. delší lhůtu k vyklizení bytu, povinnost vyhledat bytovou náhradu atd. Na druhou stranu není důvod, proč by družka neměla přispívat na byt (hradit si spotřebované služby).

Doporučovala bych po zvážení situace zaslat družce doporučeným dopisem písemnou výzvu k vyklizení bytu a jeho předání do určitého termínu s tím, že pokud tak neučiní, obrátíte se na soud s žalobou na vyklizení a že náklady na toto řízení ponese ona. Je na Vás, zda jí zkusíte nabídnout pomoc s hledáním jiného bydlení či nikoli, není to Vaše povinnost (ale u soudu se z hlediska dobrých mravů "může hodit" pokud jste schopen doložit, že jste vystěhování žádal v situaci, kdy by měla pozůstalá družka kam jít). Ve výzvě ji můžete rovněž vyzvat k úhradě za užívání bytu. Pokud by totiž nijak nepřispívala za užívání bytu a za služby s tím spojené, mohlo by se jednat o bezdůvodné obohacení na její straně, které jste oprávněn po ní požadovat zpětně (právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí za tři roky).

Nebude-li družka na výzvu k vyklizení reagovat, můžete následně podat k soudu žalobu na vyklizení. Rozhodne-li soud o její povinnosti byt vyklidit, stanoví i lhůtu k vyklizení (a případné podmínky). Pokud nesplní toto soudní rozhodnutí (ač jsou splněny případné podmínky), máte právo obrátit se na exekutora, aby provedl faktické vystěhování družky z bytu.

V dotaze dále uvádíte, že družka požaduje vyplacení 35 000 Kč, které údajně investovala do bytu. Zda má nárok na jejich proplacení je těžké posoudit, neboť neznáme důvod, na základě kterého peníze investovala. Kdyby se jednalo o její půjčku Vašemu otci, kterou měl vrátit, pak byste tento otcův dluh zdědil. Samotný fakt, že peníze investovala ještě neznamená, že máte povinnost jí je vrátit.

V této souvislosti je ještě podstatné, zda byly v dědickém řízení podniknuty nějaké kroky ve vztahu k dluhům zůstavitele (Vašeho tatínka), mezi něž by mohla spadat pohledávka družky ve výši 35 000 Kč. Pokud jste spolu s dědictvím zdědil i více dluhů, je otázkou, do jaké výše za ně odpovídáte. K tomuto by však bylo zapotřebí více informací o dědictví po tatínkovi.

V případě potřeby je možné informace upřesnit a odpověď doplnit.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková

za Občanskou poradnu Společnou cestou