Společnou cestou -

Dobrý den,

z hlášení trvalého pobytu neplynou žádná práva k nemovitosti či k jejímu majiteli. Vzhledem k tomu, že nejsou s přítelem oddáni, nelze logicky ani aplikovat právní úpravu bydlení manželů. Nedošlo-li tak k tomu, že by byla uzavřena smlouva, která by jí něco garantovala či např. nedošlo ke zřízení věcného břemen (služebnosti), tak zřejmě dotčenou nemovitost užívá pouze na základě souhlasu jejího vlastníka, který si doposud přál, aby s ním v nemovitosti bydlela coby člen jeho domácnosti. Pokud si vlastník nepřeje, aby s ním dále v jeho nemovitosti žila a vyzve jí, aby nemovitost opustila, tak má v principu povinnost vystěhovat se z nemovitosti v přiměřené lhůtě. Teoreticky samozřejmě nelze vyloučit, aby jí soud vzhledem k zvláštním okolnostem situace přiznal s odkazem na dobré mravy nějaká zákonem výslovně neupravená práva (např. povinnost zajistit náhradní byt či bydlení), nicméně si je třeba uvědomit, že bytové náhrady v principu znamenají pomoc s hledáním nového bydlení (zajištění, že se je kam přestěhovat), ale neřeší ekonomickou stránku věci - např. i u manželů, kdy je bývalé manželce zřízeno dočasné užívací právo k nemovitosti vlastněné jejím bývalým manželem s ohledem na rodinnou situaci je uložena povinnost hradit za užívání nemovitosti adekvátní "tržní částku" a zajištění náhradního bytu znamená zajištění příležitosti k uzavření nájemní smlouvy na byt, nikoliv hrazení nájmu, či garantování nižší než tržní výše nájemného.

Ekonomická stránka věci má být v principu řešena případnou vyživovací povinností - zde má neprovdaná matka právo na výživné po dobu dvou let od narození dítěte (a na příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím), takže záleží na věku syna. Pokud je syn starší dvou let a otec dítěte svoji povinnost vůči ženě se kterou neuzavřel manželství doposud plnil tím, že ji vyživoval v rámci společně vedené domácnosti, nemá již vůči němu Vaše dcera nárok na to, aby jí přispíval na její životní náklady. Vyživovací povinnost otce samozřejmě trvá vůči dítěti, takže pokud dcera dostane syna do své péče, bude otci vyměřena částka, kterou má zasílat k jejím rukám na částečnou úhradu životních nákladů dítěte.

Výše uvedené představuje samozřejmě "základní právní rámec", pokud se partneři dokáží dohodnout na řešení situace tak, aby jim to vyhovovalo, tak jim samozřejmě zákon nebrání, aby postupovali zcela jinak.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.