Společnou cestou -

Dobrý den,

v popsané situaci je první volbou především nepřevádět družstevní byt za života, ale případné připadnutí členského podílu ošetřit až pro případ smrti druhého z manželů v rámci závěti. V případě bytu v osobním vlastnictví je totiž možné doživotní bydlení dárců celkem garantovat díky zřízení věcného břemene doživotního užívání (které by samozřejmě mělo být pořádně napsané a i pak doporučujeme značnou uvážlivost), ale u družstevních bytů by věcné břemeno k bytu muselo zřídit samotné družstvo a to zpravidla není možné, takže převod bytu na třetí osobu může znamenat, že by dárci mohli také ještě být nuceni se z bytu vystěhovat (nemusí jít nutně o to, že se rozhádají s obdarovaným - obdarovaný může zemřít dříve než dárci, může se dostat do dluhů a darovaný členský podíl může jít do exekuce atd.).

Pokud by dárci z nějakého důvodu chtěli přistoupit na toto riziko, tak členská práva v bytovém družstvu lze samozřejmě převádět úplatně i bezúplatně, přičemž v případě bezúplatného nabytí majetku se sice již v současnosti neuplatňuje darovací daň, ale ve skutečnosti nedošlo ani tak k jejímu zrušení, jako spíše k jejímu "přejmenování a přeřazení" kdy se stala součástí daně z příjmů (jde o příjem na straně obdarovaného). Vzhledem k tomu, že zřejmě mezi Vámi a dárci nejsou rodinné vazby ani nevedete společnou domácnost, aby zde byl nárok na osvobození od daně z tohoto příjmu, bylo by nutno z tohoto nabytí majetku odvést daň. Pokud byste chtěli daňovou povinnost obejít tím, že byste smlouvu sepsali jako "úplatnou", ale úplata byla v nepoměru se skutečnou cenou, tak by se daň stejně musela odvést z tohoto rozdílu. Nicméně musíme upozornit, že daňové optimalizaci se nevěnujeme - pokud Vám v daném případě jde o minimalizaci daní, doporučujeme se obrátit spíše na daňového poradce.

Pokud se na "napadnutí" nižší ceny nedíváme z hlediska daňového, ale z hlediska platnosti smlouvy, tak pokud jsou dárci duševně způsobilý a nebudou mít lidově řečeno "pistoli u hlavy", tak jim nic nebrání v tom, aby svůj majetek darovali, či prodali pod cenou (což je vlastně darování hodnoty rozdílu ceny). Smlouvu jako takovou tak není důvod zpochybňovat jen proto, že byla ekonomicky nevýhodná, protože nikdo nemá povinnost se při nakládání se svým vlastním majetkem řídit zrovna ekonomickou výhodností.

Samozřejmě je třeba počítat s tím, že pokud je důvodem výše uvedeného postupu to, že je zde neopomenutelný dědic, který nebyl řádně vyděděn, může napadnout ať již darovací či jinou smlouvu s tím, že rodiče již nebyli v duševní kondici takovouto smlouvu uzavřít, byli podvedeni či donuceni k podpisu (např. si lze představit argument, že jste je vydírala tím, že pokud na Vás nepřevedou majetek, tak je necháte odvést do domova důchodců) Takovéto spory o majetek darovaný na sklonku života jsou poměrně běžné.

Vzhledem k tomu, že zde zřejmě půjde o značné majetkové hodnoty, bylo by dobré uvážit, zda by nestálo za to využít k sepsání příslušných smluv advokátních služeb.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.