Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vašeho dotazu vyplývá, že jste synovi darovali dům a zároveň jste si zřídili věcné břemeno užívání části domu. V dotaze bohužel neuvádíte, zda jste si ve smlouvě, kterou jste zřídili věcné břemeno, upravili pravidla pro hrazení nákladů spojených s věcným břemenem.

Smlouvu o věcném břemeni jste pravděpodobně uzavřeli se synem ještě za účinnosti starého občanského zákoníku (tj. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník). Současně tedy předpokládám, že ve znění smlouvy o věcném břemenu nemáte konkrétní rozdělení úhrad vztahujících se k nákladům na otop, energie, údržbu, opravy apod. upraveno.

Pokud však jde o Vámi a Vaším manželem spotřebované energie, např. elektřina, plyn, teplo, odvoz odpadů atd., pak byste tyto náklady měli nést výlučně Vy, neboť jde o Vaší spotřebu, nejde o náklad spojený s nemovitostí, kterou užíváte na základě věcného břemene.

Je-li domek vytápěn mimo jiné i za účelem temperování budovy, pak jsou náklady na teplo zároveň i nákladem na zachování a údržbu nemovitosti. Starý občanský zákoník (zákon účinný v době, kdy jste pravděpodobně zřídili věcné břemeno) problematiku úhrad spojených s údržbou nemovitosti zatížené věcným břemenem obecně upravoval v § 151n odst. 3, jehož znění přikládám zde: " Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věčnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy, užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání."

Ze zákona tedy přímo nevyplývalo, kdo se má o opravy a zachování věci postarat. K obsahu věcných břemen však náležela povinnost oprávněného (tedy Vás a Vašeho manžela) z tohoto právního vztahu nést přiměřené náklady na předmět věcného břemene, na jeho zachování a opravy. Tato povinnost vyplývala ze zákona subsidiárně, tedy v situaci, kdy ve smlouvě o zřízení věcného břemena nebyl sjednán jiný režim. Společné podílení se na nákladech bylo nutno vztáhnout na udržovací náklady, mezi které lze náklady na otop řadit. Povinnost přiměřeně přispívat na náklady spojené s vytápěním nemovitosti Vám tedy vznikla již při samém založení věcného břemene.

Nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb. účinný od 1.1.2014 (vztahuje se i na věcná břemena vzniklá před jeho účinností), je ve vztahu k přispívání na náklady na zachování a opravy věci zatížené služebnosti (dříve věcným břemenem), je ještě přísnější. V § 1263 tohoto zákona je stanoveno: "Oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet."

Na základě výše uvedených informací lze říci, že v situaci, kdy není ve smlouvě o věcném břemenu sjednán jiný režim (který by měl přednost před zákonem), máte Vy i Váš manžel povinnost nést poměrně náklady spojené s vytápěním nemovitosti, ve které žijete. V případě kdy by se syn z nemovitosti odstěhoval, byli byste povinni hradit veškeré náklady spojené se zachováním a opravami nemovitosti. Nelze tedy vyloučit, že by se syn po Vás a manželovi mohl zkusit domáhat příspěvku na úhradu nákladů spojených s vytápěním soudně.

V dané situaci, by bylo vhodné s manželem zkusit promluvit a následně se se synem dohodnout (nejlépe písemně) o způsobu spoluúčasti na úhradě nákladů spojených s vytápěním nemovitosti.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete kdykoliv znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna Společnou cestou