Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Bydlení v domě otce
Otázka
Dobrý den, 44 roků bydlím v RD , kde je více bytových jednotek. Vlastníkem celého domu je můj otec. V tomto domě mám od svého narození trvalé bydliště. Pouze z jedné bytové jednotky (kde bydlí rodiče), jsem se přestěhovala do druhé cca 20let zpětně (na základě ústní dohody), kde hradím veškeré náklady voda, plyn, elektřina, údržba nejen bytu,ale i spol.součástí domu apod. V tomto bytě semnou bydlí od svého narození syn (18 let studující) a posledních 12let i můj přítel. Z neznámých důvodů nás chce otec vyhodit. Min. mého přítele, který mu posledních let bezplatně posluhoval. Jak je to s jeho vystěhováním? Byl by rozdíl, kdyby byl mým manželem a né jen druhem? Trvalé bydliště zde nemá.
Děkuji za odpověď
Odpověď
Dobrý den,
na právo užívat byt nemá vliv ani skutečnost, zda má pán v místě zapsaný trvalý pobyt ani zda jste manželé. Právně významná je skutečnost, na jakém základě byt užívá. Předpokládám, že se jedná o odvozené právo od Vašeho práva byt užívat. Je potom otázkou na jakém právním základě (je-li vůbec formálně vyjádřen) byt užíváte Vy. Pokud by se jednalo o nájemní smlouvu, záleželo by ,co je jejím obsahem. Standardně příslušníci nájemcovi domácnosti v bytě mohou bydlet. Stejně tak pokud by existovalo užívací právo (například formou věcného břemena), potom se automaticky předpokládá, že členové uživatelovy domácnosti mohou byt rovněž užívat.
V daném případě je však zřejmě problém, že žádná formalizovaná (písemná) smlouva neexistuje a obsah vzájemného vztahu asi obě strany (totiž Váš otec a Vy) byste v případném sporu interpretovaly odlišně.
Pokud se nedomluvíte ústně k oboustranné spokojenosti, doporučil bych uzavřít písemnou nájemní nebo užívací smlouvu, kde budou vzájemná práva a povinnosti vymezeny jednoznačně.
§ 2272 občanského zákoníku jednoznačně upravuje i přijímání členů nájemcovy domácnosti: 1) Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost (z čehož plyne možnost vypovědět nájemní smlouvu ze strany pronajímatele).
(2) Pronajímatel má právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma.
(3) Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.
Problémem je, že v současnosti se zřejmě nejedná o nájemní smlouvu a ni o užívací smlouvu jako takovou, nýbrž zřejmě Vás nechává otec bydlet v domě na základě faktického užívání. Tam by potom nebylo možné automaticky dovozovat právo osob blízkých na společné užívání bytu.
Jinak otec samozřejmě má právo z titulu vlastnictví požadovat, abyste (všichni) byt opustili, měl by Vám k tomu dát přiměřenou lhůtu (např. 3 měsíce), potom by mohl podat žalobu na soud na soudní vyklizení. Násilím však Vás ani pána vystěhovat nemůže (mohlo by se jednat o trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu nebo bytu podle § 208 odst. 2 trestního zákoníku případně i trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 trestního zákoníku).
S pozdravem Kosinka
