Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
alimenty
Otázka
Můj druh platí na dceru 1000 Kč alimentů a dcera má 17 let.Jednou za týden nebo za 14dní k nám chodila na návštěvu,někdy jsme jí kupovali oblečení,někdy jsme jí dali i peníze,atˇ si je utratí za co chce.Brali jsme jí i na výlety do zoo,na koupaliště,na návštěvy k mým příbuzným.Někdy k nám chodila i na celý víkend.Tedˇ ona sama s podpisem své matky podala žádost o zvýšení alimentů,jelikož prý se cítí být ukřivděná,že jí otec nadsazuje nad našeho syna (11let).My s druhem jsme jí tu nechávali i bydlet(po domluvě s matkou).Bydlela u nás 2krát,vždy jen 2 nebo 3 měsíce a po té vždy sama odešla,bez toho,že by jsme jí vyhodili a bez toho,že by nám řekla nějaké rozumné vysvětlení.Tak že jaká křivda?Kdykoliv přišla,tak jsme jí pomohli(v rámci možností).Tak nám prosím poradˇte,co s tím.
Odpověď
Dobrý den, výše výživného se neodvíjí od délky společně (ne)stráveného času. Výživné nemá nahrazovat skutečnou či domnělou křivdu. Soud při rozhodování o výživném vychází z potřeb a zájmů dítěte a z možností, schopností a majetkových poměrů rodiče (bere v potaz nejen příjem, ale celkovou životní úroveň rodiče). Pakliže matka podá návrh na zvýšení výživného (v čemž ji nemůže nic zabránit), bude soud posuzovat, zda-li jsou důvody k jeho zvýšení a jakou částku má výživné činit. Tento soud by se měl zabývat jen skutečnostmi, jež jsou rozhodující pro výši výživného, nikoliv vztahy v rodině. Pakliže budou nějaké nepravdivé či spíše subjektivně viděné skutečnosti uvedeny v návrhu na zvýšení výživného, lze zaslat soudu vyjádření, v němž bude otec dítěti podávat svůj pohled. Cítí-li se dcera přítele ukřivděná, lze navrhnout si o všem popovídat, využít např. služeb poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy či rodinou terapii. V případě, že se otec cítí „nařčeními“ své dcery poškozen, lze zvážit podání žaloby na ochranu osobnosti – pro pomluvu, nepravdivá obvinění dcery snížila jeho vážnost ve společnosti apod. Touto žalobou se může domáhat přiměřeného zadostiučinění (omluva), dále požadovat, aby dcera zanechala takového jednání případně odstranila následky svého jednání. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s.Společnou cestou
