Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
jak určit výši alimentů?
Otázka
dobrý den.rozešla jsem se s partnerem,máme spolu roční dítě.já chodím na půl úvazku do práce,můj výdělek je ca. 15000 plus rodičovský příspěvek 11400.k tomu platím hypotéku na svůj vlastní byt,který je v zástěvě u banky,výše hypotéky 10000kč měsíčně,plus nájem 3500.To vše platím sama.plus další výdaje na živobytí.s partnerem jsem se nedávno rozešli.nikdy u mě nebydlel,neměl trvalé bydliště,nic..vydělává ca. 40000 měsíčně,podniká.má ještě jednu dceru z předešlého vztahu.odmítá mi platit alimenty,a já se chci zeptat,jakou mám možnost výše alimentů od něj za těchto podmínek??
Odpověď
Dobrý den, pro určování výše výživného neexistují jednoznačná kritéria, žádné tabulky apod. Je v podstatě ponecháno na posouzení soudu, aby určil, jaké výživné je schopen rodič hradit vzhledem k svým možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům. Na výši výživného nebude mít vliv výše Vašich příjmů. Při stanovování výživného soud přihlédne k potřebám a zájmům dítěte na jedné straně a na straně druhé právě k možnostem otce. Kromě příjmů soud přihlíží k celkové životní úrovni otce (hodnota movitého a nemovitého majetku, způsob trávení volného času např. nákladnost koníčků, dovolených, další vyživovací povinnosti). Dítě má totiž právo podílet se na životní úrovni rodiče (v pozitivním i negativním smyslu). Pakliže to majetkové poměry rodiče umožňují, může soud rozhodnout i o ukládání prostředků na účet dítěte (spoření ve prospěch dítěte). Nezbývá než podat k soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem a navrhnout výši výživného, která se Vám jeví jako přiměřená vzhledem k možnostem otce. Soud následně bude posuzovat možnou výši výživného.
Lze také uvažovat požadovat peníze na sebe. Mám na mysli podat k soudu žalobu o příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Podle § 95 zákona o rodině je otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Právo žádat úhradu těchto nákladů se promlčí ve třech letech ode dne porodu. Jde o to, aby otec matce přispíval na úhradu nákladů, které by ji nevznikly, kdyby nebyla těhotná a neporodila (zlepšená strava, těhotenské oblečení apod.). Nezahrnují se sem však potřeby dítěte (výbavička apod.), to je předmětem výživného na dítě. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou