Společnou cestou -

Dobrý den,

na Váš dotaz by bylo možné odpovědět ve stručnosti, ale myslím, že bude vhodnější, pakliže se mu budu věnovat z trochu větší šířky.

S přítelem nejste manželé, takže můžeme ve Vaší situaci uvažovat o tom, že máte vůči otci dítěte nárok na příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky dle ust. § 95 odst. 1 zákona o rodině. Podle tohoto ustanovení může neprovdaná matka požadovat přiměřený příspěvek na výživu po dobu dvou let. Bohužel po těchto dvouch letech jste pro otce svého dítěte "cizí" a nijak na Vaši výživu již přispívat nemusí.

Jiná je samozřejmě situace u výživného na dítě. Zde má otec vyživovací povinost od narození dítěte až do okamžiku, kdy dítě získá schopnost samo se živit.

Za normálních okolností se předpokládá, že v případě společného soužití rodičů a dítěte není třeba vyživovací povinnost řešit (každý z rodičů vyživovací povinost plní v rámci společného financování domácnosti a v rámci přímé péče o domácnost a dítě). Pakliže však některý z rodičů svou povinnost neplní řádně, nic nebrání tomu, aby výživné stanovil soud. Výši "řádného" výživného nelze předem odhadnout, takže lze zjednodušeně řečeno doporučit, aby se podal návrh v okamžiku, kdy se jeden z rodičů začne domnívat, že druhý z rodičů svou povinnost zanedbává.

Třetím okruhem jsou náklady společné domácnosti - u nesezdaných párů neexistuje něco jako povinnost podílet se na nákladech společné domácnosti, ale samozřejmě lze druha volat do určité míry k odpovědnosti prostřednictvím žaloby na bezdůvodné obohacení. Tedy v situaci, kdy je zřejmé, že v rámci společné domácnosti v určitém časovém období "zadarmo bydlel, jedl a pil" ačkoliv mu bylo jasně a prokazatelně řečeno, že ho druhý z partnerů nehodlá tímto způsobem živit. Samozřejmě nelze zabránit tomu, aby druh na takovouto výzvu reagoval tím, že se odstěhuje - není zde žádná povinnost vést společnou domácnost.

Žaloba na bezdůvodné obohacení ovšem řeší situaci zpětně (co spotřeboval X co měl právní důvod spotřebovat). Pakliže je v našem zájmu stanovit si jasná pravidla soužití pro budoucnost, bylo by na místě smluvně upravit, jak bude kdo přispívat na provoz domácnosti.

Bohužel je naší jedinou "právní" pákou, jak dotlačit druhou stranu k podpisu takovéto dohody, to, že ho jinak budeme pravidelně žalovat na bezdůvodné obohacení (přičemž je dost těžké prokazovat, kdo snědl párky v ledničce) či ho "vyhodíme z bytu" (v praxi mu ukončíme souhlas s užíváním bytu, s tím, že by se věc musela řešit přes soud, pakliže by se odmítl odstěhovat dobrovolně).

Není tedy problém Vám dát odkaz na vzor návrhu na určení výživného na nezletilé dítě ( ), ale bylo by na místě počítat s tím, že druh může na žalobu skutečně reagovat tak, že Vám bude platit pouze výživné na dítě a případně i na Vás (pakliže ještě neuplynuly dva roky), ale na domácnost od něj neuvidíte "ani korunu" s tím, že pak budete řešit, jak ho soudně přimět k hrazení podílu na nákladech domácnosti. Situace někdy v praxi zachází tak daleko, že si lidé musejí dávat na ledničky a skříně s jídlem zámky. Rozhodně proto neuškodí, pakliže se v první fázi ujistíte, zda by nešlo rozvrat soužití řešit "jemnější" formou - např. prostřednictvím společné návštěvy rodinné poradny.

Bude-li třeba donutit otce k úhradě výživného během soudního procesu (v případě, kdy po podání žaloby přestane platit úplně vše), je možné podat návrh na vydání předběžného opatření, na jehož základě by musel otec odvádět výživné v alespoň "prozatimním" rozsahu.

Srážení výživného z účtu bude přicházet v úvahu až poté, co budete mít pravomocný rozsudek či předběžné opatření a otec uloženou povinnost nesplní ve stanovené lhůtě (pak je u výživného na nezletilé dítě v současnosti asi nejjednodušší obrátit se na exekutora, který u takovéhoto řízení nemůže požadovat složení zálohy).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.