Společnou cestou -

Dobrý den, odpovídám na Váš email, ve kterém se ptáte, kdy je čas zažádat o placení alimentů a jak to probíhá? Dále Vás zajímá, zda má otec dítěte povinnost Vám zaplatit polovinu výbavičky pro dítě.

Nejprve několik informací ke stanovení výživného pro nezletilé dítě. Právo na výživu nezletilého dítěte vzniká dítěti narozením. Někdy může nastat komplikace, pokud není před podání návrhu na určení výživného pro nezletilé dítě stanoveno otcovství k nezletilému dítěti. Tehdy řízení o stanovení výživného předchází řízení o určení otcovství. Návrh na určení výživného spojený s určením, komu bude nezletilé dítě svěřeno do péče je možné podat k místně příslušnému soudu (obvykle se jedná o soud v jehož obvodu má dítě hlášeno trvalý pobyt) po narození dítěte. Výživné je však možné přiznat zpětně tj. k datu narození dítěte. Při určování výše vyživovací povinnosti k nezletilému je třeba přihlédnout ke všem plněním, které byly z důvodu výživného povinným poskytnuty dobrovolně. Při vyúčtování toho, co rodič poskytl na výživu nezletilého dítěte před rozhodováním o vyživovací povinnosti, přihlíží soud jak k poskytnutým částkám v penězích, tak i k věcnému plnění. Pokud soudu předložíte doklady od Vámi zmíněné výbavičky, kterou nyní pořizujete, budou finanční prostředky, které jste na její pořízení vynaložila zohledněny při stanovení vyživovací povinnosti. Jestliže se povinný tj. otec dítěte na jejím pořízení nepodílel, soud by měl tuto skutečnost vzít v potaz a promítnout takto vynaložené prostředky do výše výživného (neznamená to ovšem, že máte automaticky nárok na 1/2 pořizovací ceny). Při určení výše výživného bude soud posuzovat celkovou životní úroveň a majetkové poměry otce. Dle § 85 odst. 2 Zákona o rodině platí, že: "Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo se podílet na životní úrovni svých rodičů." Z výše uvedeného vyplývá, že bude záležet na individuálním posouzení situace. A v případě že se rodiče na výši výživného nedohodnou, rozhodne na základě zjištěných skutečností soud.

K výši výživného se bude v rámci soudního řízení také vyjadřovat sociální pracovnice, která v něm hájí zájmy nezletilých dětí. Sociální pracovnice také obvykle zjišťuje, ještě před samotným soudním řízením, jaké jsou poměry rodiny a do jaké míry je rodič, který má zájem o svěření dětí do jeho péče, schopen zajistit nezletilým dětem vhodné zázemí pro jejich další rozvoj.

Pro úplnost dodávám, že řízení o stanovení výše vyživovací povinnosti a svěření dítěte do péče je osvobozeno od soudních poplatků. A jak již bylo výše zmíněno, toto řízení je možné zahájit nejdříve po narození dítěte.

Ve Vašem případě by bylo možné také uplatňovat příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Dle § 95 odst. 1 Zákona o rodině je „otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím.“ Návrh na příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky je možné uplatnit pouze tehdy, pokud již byla vyřešena otázka otcovství. Při stanovení výše úhrady je nutné přihlédnout k potřebám matky a k možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům povinného. Mezi náklady těhotenství a slehnutí patří např. náklady, které vznikly matce na zlepšenou výživu, těhotenské šaty, prádlo apod. Nepatří ale mezi ně např. výbavička pro dítě, kočárek, postýlka apod. Příspěvek na úhradu výživy po dobu dvou let by měl být vyplácen v pravidelných opětujících se částkách. Doba dvou let počíná běžet nejdříve s počátkem těhotenství, může však spadat zčásti do doby těhotenství a zčásti do doby po slehnutí. Nárok na přípěvek může vzniknout, jakmile jí v souvislosti s těhotenstvím či porodem vznikly jakékoliv náklady.

V § 95 odst. 2 Zákona o rodině je upravena další možnost podání návrhu na zajištění úhrad výživy a některých nákladů neprovdané matce. Tento návrh může podat pouze těhotná žena. Na základě tohoto návrhu může soud uložit pravděpodobnému otci, aby poskytl předem částku na výživu ženy po dobu dvou let, na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím a na výživné pro dítě pro dobu, po kterou by zaměstnané ženě náležela mateřská dovolené. Jedná se o typ zvláštního předběžného opatření, které má zajistit ochranu těhotné ženy, aby měla předem k dispozici potřebnou částku. Soud může uložit povinnému zaplacení jednorázové částky, nelze však vyloučit, že by soud mohl uložit postupné opakující se plnění. Tento návrh by bylo možné uplatnit, pokud byste neměla potvrzeno otcovství vůči dítěti. Na rozdíl od předchozího návrhu (kdy je jasné otcovství vůči dítěti) lze do nákladů uplatňovaných tímto návrhem zahrnout náklady, které vznikly matce v souvislosti s těhotenstvím, ale také náklady na výživu dítěte, v nich by byla zahrnuta již zmíněná výbavička pro dítě. Jestliže se s otcem dítěte nedohodnete (nejlépe písemně) na výši příspěvku na výživu a na úhradě některých nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, můžete se obrátit s návrhem na místně příslušný soud (konkrétně by se jednalo o soud, v jehož obvodu má povinný trvalý pobyt). V případě potřeby se na nás můžete kdykoliv znovu obrátit. S pozdravem

Petra Křížová Občanská poradna, o. s. Společnou cestou