Společnou cestou -

Dobrý den,

soud by při vyměřování výživného neměl vycházet pouze z příjmu osoby povinné hradit výživné, ale z jejích celkových majetkových poměrů. Na celkové majetkové poměry má vliv řada okolností, včetně toho s kým dotčená osoba sdílí společnou domácnost. Nejde tedy snad o to, že by se Vaše příjmy nějak připočítávali k příjmům Vašeho přítele, ale soud je zohlední v rámci celkového kontextu situace - soud by si měl udělat představu, jakou má v současnosti Váš partner životní úroveň, jelikož výživné představuje praktickou realizaci práva dítěte na podílení se na životní úrovni svého rodiče (v pozitivním i negativním smyslu).

Nové partnerství může vést ke zlepšení i zhoršení majetkových poměrů - obecně vzato je drahé žít samostatně a vychází levněji se s někým o životní náklady dělit, ovšem na druhou stranu nelze ignorovat, že se majetkové poměry členů domácnosti mohou zásadně lišit, takže osoba povinna platit výživné může na soužití "vydělávat" i "prodělávat" (bráno čistě ekonomicky).

Může-li např. povinný najednou bydlet v domě své nové partnerky (takže nemusí platit nájem) a prodat svůj vlastní automobil, jelikož může využívat některého z vozidel vlastněných nových partnerkou, znamená to podstatné zlepšení jeho majetkových poměrů (má najednou větší objem "volných" prostředků, jelikož řadu věcí získává "zdarma") a tudíž může dojít ke zvýšení výživného, aniž by stouply jeho vlastní příjmy. Nová partnerka může být zaskočena, jelikož ve výsledku najednou nedotuje jen svého nového partnera, ale i jeho dítě z předchozího vztahu - tento aspekt nicméně holt patří k výživovacím povinnostem, zvyšuje-li životní úroveň otce dítěte, zvyšuje i "laťku" podle které se určuje výživné na dítě...

Neuškodí pro úplnost upozornit, že soudy zkoumají i to, zda-li není životní úroveň bezdůvodně nižší než by byla, pokud by dotčená osoba vyvíjela přiměřenou snahu o to si ji zvýšit. Může se tak např. stát, že soud vyměří vyšší výživné, než jaké odpovídá doloženým majetkovým poměrům, jelikož dojde k závěru, že osoba povinná hradit výživné bezdůvodně ukončila dobře placené zaměstnání, "ze záhadných důvodů" pokračuje ve ztrátovém podnikání, ačkoliv dle všeho by bylo možné nastoupit do zaměstnání a normálně si vydělávat, že pracuje za minimální mzdu, ačkoliv se svojí kvalifikací by si mohla najít práci za podstatně vyšší mzdu atd.

Z hlediska obrany proti návrhu na zvýšení výživného tudíž lze poukázat na to, že povinnému vznikly další vyživovací povinnosti (vůči dítěti, i vůči Vám coby nevydělávající neprovdané matce) a poukázat na Vaši celkovou životní úroveň, odůvodněné náklady a další skutečnosti, které jsou pro posouzení majetkových poměrů a s tím spojené životní úrovně podstatné. Lze tedy zmínit i náklady spojené s dojížděním za synem a na to, že otec nežádal, aby náklady spojené se stykem s dítětem byly rovnoměrně rozděleny - např. tak, že by si otec dítě přebíral u matky a ta by si ho pak přebírala u otce. Na druhou stranu v žádném případě nelze chápat náklady dojíždění jako součást výživného a tvrdit, že ve skutečnosti se hradí výživné 5 000 Kč.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.