Společnou cestou -

Dobrý den, odpovídám na Váš dotaz, ve kterém se píšete, že Váš manžel má vyživovací povinnost vůči svému synovi z prvního manželství. Zajímá Vás, zda bude soud přihlížet při stanovení vyživovací povinnosti také k tomu, že Váš manžel živí Vás a Vaše děti.

Nejprve je důležité si ujasnit, zda syn z prvního manželství je zletilý či není. Jestliže dosud není, bude případný návrh na zvýšení výživného opět podávat matka.

V případě že syn z prvního manželství je dosud nezletilý, bude účastníky řízení Váš manžel, matka nezletilého syna a také sociální pracovnice, která se bude k výši výživného v rámci soudního řízení vyjadřovat, jejím cílem je hájit zájmy nezletilého dítěte. Pokud syn dosáhl zletilosti je oprávněn k podání návrhu na zvýšení výživného on nikoliv jeho matka. Zároveň účastníkem řízení již nebude sociální opatrovnice.

V obou případech však bude soud bude posuzovat odůvodněné potřeby oprávněného tj. syna a dále schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného - otce. Soud bude zkoumat, jestli se povinný nevzdal úmyslně finančně výhodnějšího zaměstnání nebo jiného majetkového prospěchu, pokud ano měla by se tato skutečnost promítnout u výše výživného. Soud se zajímá i o to, zda povinná osoba příliš neohrozila svůj majetek.

Dále soud přihlíží k celkové majetkové situaci povinného, tzn. k typu bydlení, vlastnictví nemovitostí, nabytí dědictví nebo k získání příjmů z prodeje či pronájmu určitého majetku atd. Soud však zajímají i výdaje povinného rodiče, např. v souvislosti s jeho zdravotním stavem, jeho vyživovací povinnosti k dalším osobám apod. Jestliže se jedná o výživné pro nezletilé dítě soud také zkoumá podíl povinného rodiče na péči o nezletilého. V zásadě vždy platí, že "oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo se podílet na životní úrovni svých rodičů."

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že soud při určování výše výživného bere v potaz řadu faktorů mezi které lze řadit i výdaje na výživné vůči dalším osobám. Nicméně rozhodnutí soudu se nebude odvíjet čistě od této skutečnosti. Zároveň by dle Zákona o rodině soud neměl stanovit výši výživného aniž by zkoumal poměry povinného a potřeby oprávněného. Pokud by se tak stalo, je možné využít opravného prostředku – odvolání.

V neposlední řadě je vždy dobré se zkusit nejprve s protistranou dohodnout, samozřejmě za předpokladu, že je tato možnost reálná.

V případě potřeby se na nás můžete znovu obrátit. S pozdravem

Petra Křížová Občanská poradna o. s. Společnou cestou