Společnou cestou -

Dobrý den, odpovídám na Váš email, ve kterém se píšete, že Vaší dceři bude v květnu tohoto roku 18 let. Z textu Vašeho emailu jsem pochopila, že Vás zajímá, zda nastanou nějaké změny v povinnosti otce hradit výživné.

Z Vámi uvedených informací vyvozuji, že Vašemu bývalému manželovi bylo již dříve soudně stanoveno výživné, a že Váš bývalý manžel nyní platí patrně na základě Vaší dohody více než mu ukládá rozsudek.

Dle § 85 odst. 1 Zákona o rodině platí, že:"Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit." Z tohoto ustanovení vyplývá, že pro trvání vyživovací povinnosti nemá dosažení zletilosti význam, jelikož vyživovací povinnost trvá do doby, než dítě je schopno se živit. Věková hranice 18 let je podle zákona o rodině významná jen z hlediska procesního. Zletilý má již samostatné procesní postavení, tedy práva a povinnosti jako každý dospělý účastník řízení: musí být vyslechnut, musí mu být doručováno, má právo podat odvolání atp. Zároveň platí, že pokud dítě studuje, trvá vyživovací povinnost po dobu studia, pokud v něm řádně pokračuje, a to až do jeho dokončení.

Jestliže tedy Vaše dcera studuje, není nutné s bývalým manželem domlouvat nové podmínky placení výživného z důvodu zletilosti Vaší dcery.

Pokud by však nastaly změny, které by vyžadovaly úpravu výživného např. zvýšení nákladů na potřeby dcery z důvodu studia na vysoké škole, kvůli změnám zdravotního stavu atp. je samozřejmě možné zkusit navrhnout otci, aby hradil vyšší výživné a v případě jeho nesouhlasu podat návrh na zvýšení výživného. Nicméně návrh by již podávala sama dcera nikoliv Vy.

V neposlední řadě si také dovolím upozornit, že podat návrh na úpravu výše výživného (v tomto případně snížení) může uplatnit i protistrana (tj. otec). Předpokladem je opět změna poměrů na jeho straně např. z důvodu poklesu příjmů kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti. I v tomto případě by již po dovršení zletilosti byla účastníkem řízení dcera nikoliv Vy.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že vyživovací povinnost vůči Vaší dosud nezletilé dceři stále trvá a po dobu další studia trvat bude.

Pokud by otec dcery "s úderem její zletilosti" přestal svoji vyživovací povinnost plnit, bylo by na místě, aby ho dcera informovala o skutečnost, že vyživovací povinnost vůči ní je stále aktuální. A že má povinnost hradit výživné minimálně v té výši, jaká mu byla stanovena soudem. Jestliže by nehradil ani tuto "základní" částku může ho dcera upozornit, že v případě trvání neplnění otcovy vyživovací povinnosti bude nucena přistoupit k dalším krokům např. podání návrhu na výkon rozhodnutí, uplatnění trestního oznámení (za předpokladu že by neplnil vyživovací povinnost alespoň 4 měsíce, nemusí se jednat o měsíce po sobě jdoucí).

Pokud by přestal hradit domluvenou částku nad soudem stanovené výživné, bude záležet na Vaší dceři, zda podá žalobu na zvýšení výživného pro zletilé dítě viz výše (z hlediska soudu je podstatné, jaká částka byla vyměřena v posledním rozsudku). U výživného na dítě platí výjimka a je možné požadovat, aby soud určil výši výživného nejen ode dne podávní návrhu, ale i až tři roky zpětně. Tuto žalobu je možné podat i v případě, kdy by otec přestal hradit výživné zcela tj. paralelně s výše uvedeným trestním oznámením či návrhem na výkon rozhodnutí pro výživné v rozsahu přiznaným soudem (výkon rozhodnutí na částku přiznanou soudem + návrh, aby soud stanovil povinnost hradit vyšší výživné).

Určitě je však vhodné, nejprve se pokusit s otcem lidsky domluvit.

V případě potřeby se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Křížová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou.