Společnou cestou -

Dobrý den,

porodné spadá mezi dávky státní sociální podpory a to znamená, že musíme řešit tzv. společně posuzované osoby (ust. § 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Společně posuzovanými osobami jsou, není-li stanoveno jinak, nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, pokud spolu vedou společnou domácnost.

Zde Vás pravděpodobně napadne, že ve Vašem případě nebude problém, jelikož s otcem dětí nežijete ve společné domácnosti (tak alespoň předpokládám na základě použití minulého času ve slově "pobýval" a skutečnosti, že šlo jen o krátkodobé víza). Potíž je v tom, že u rodičů a dětí se podmínka vedení společné domácnosti považuje za splněnou automaticky a Vy jste v postavení, kdy musíte výslovně požádat úřad o vyloučení otce dítěte z okruhu společně posuzovaných osob a prokázat, že společnou domácnost nevedete (což by nicméně nemělo být až tak komplikované, pokud se prokazatelně zdržuje na území jiného státu).

Pokud by nedošlo k vyloučení otce dítěte z okruhu společně posuzovaných osob, narazili bychom na pravidlo, že u cizince (není zde podstatné, zda je přímo žadatelem, nebo společně posuzovanou osobou), musí být k získání dávek státní sociální podpory buď povolení k trvalému pobytu, nebo uplynutí lhůty 365 dnů legálního pobytu v ČR (neřeším zde specifika EU ani různé zvláštní režimy, jako je např. režim žadatelů o azyl, vědecká víza atd. - v případě potřeby naleznete podrobnosti v ustanovení § 3 citovaného zákona).

Tyto podmínky by Váš přítel zřejmě nesplňoval, takže v případě jeho nevyloučení z okruhu společně posuzovaných osob by Vaší poslední šancí bylo odpuštění podmínky pobytu přímo Ministerstvem práce a sociálních věcí (na což nelze spoléhat).

Pomineme-li výše uvedené, tak podmínkou získání porodného je, aby šlo o prvorozené děti (což splňujete) a aby rozhodný příjem společně posuzovaných osob nepřesáhl 2,4 násobek jejich životního minima (životní minimum matky posuzované společně pouze s 2 novorozenci je 6 620 Kč, přičemž se vychází z příjmů v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářní čtvrtletí, ve kterém se děti narodily).

Narodí-li se současně dvě děti, je celková výše porodného 19 500 Kč.

Nyní k jménu dítěte.

Tuto problematiku řeší zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a nikde zde nenajdete, že by rodiče museli dítěti volit jméno podle svého vlastního etnického původu či národnosti (cizinci však mají např. výjimku co do počtu jmen). Nic mi tudíž coby etnickému čechovi nemůže zabránit pojmenovat svojí dceru např. Ester, což je jméno původem hebrejské, či si zvolit něco podstatně "exotičtějšího" a v ČR unikátního.

V čem je tedy zádrhel? Musí být prokázáno, že jde skutečně o jméno a to jméno ve spisovném tvaru podle pravidel dotčeného jazyka (není-li uznaná počeštěná verze) a nikoliv o nějakou zdrobnělinu či domácký tvar. Uvědomíme-li si kolik je na světě jazyků a pravopisů, nejde o jednoduchou záležitost, ve které by se vyznalo příliš mnoho lidí.

Například si vezměme, že bych chtěl dceři dát jméno "Yu-chan". Matrikářka by si nejprve vzala k ruce příručku (používá se publikace "Jak se bude vaše dítě jmenovat?" od PhDr. Miloslavy Knappové, CSc pokud možno v aktuálním vydání), ve které dost možná bude mít připsány ze své praxe jména, která již podle jejích profesních zkušenosti byla schválena nad rámec obsahu této knihy (ta mimochodem obsahuje přes deset tisíc různých jmen či jejich "povolených" tvarů). Pokud v této příručce jméno nenajde, bude požadovat odborný posudek, že se jedná skutečně o jméno a to jméno spisovného tvaru a správného rodu. Kde posudek seženete?

Možná již tušíte, že věc poputuje k autorce zmiňované knihy, paní doktorce Knappové (alespoň mi tedy není známo, že by zatím někdo jiný složil soudněznalecké zkoušky na tuto problematiku), která Vám dotčené jméno ověří, nebo také ne, popřípadě se s ní pustíte do polemiky (znám případy, kdy jméno bylo ověřeno až na "odvolání", nikdo nemůže být vševědoucí a tak může být potřeba paní doktorku "nasměrovat").

Vezměme si např. zmiňovanou Yu-chan. Pokud bych vyšel z toho, že jde o jméno japonské, narazil bych na skutečnost, že jde o zkrácený tvar (z Yumiko či jiného jména začínajícího na Yu), přičemž "-chan" není jméno, ale člen připojený k jménu k vyjádření společenského postavení či vztahu k dotčené osobě (něco jako kdybych z "Kateřiny" udělal "Ka-slečna" či "Ka-kamarádka"). V tomto ohledu by "Yu-chan" nebylo povolitelné jméno, jelikož nejde o spisovné japonské jméno. To mi nicméně nezabrání v tom, abych požadoval schálení tohoto jména s odůvodněním, že nejde o nespisovný tvar japonského jména, ale o spisovný tvar jména čínského.

Jde o ilustrační příklad. Nejsem odborník na tuto problematiku a nechci tvrdit, že by toto jméno přes paní doktorku prošlo "na první pohled" nebo naopak neprošlo vůbec, jelikož jsem např. přehlédl, že ani podle žádného z "čínských" jazyků nejde o spisovný tvar.

Věc je dále komplikována tím, že nelze dát rovnítko mezi to, co je z hlediska cizího jazyka jméno a jak lze podle tamních zákonů dítě pojmenovat. Existují právní úpravy, které dávají rodičům velmi širokou volnost. Pokud by např. bylo dle české právní úpravy možné dítě pojmenovat jakkoliv, mohl bych své dítě pojmenovat "Meruňka", ale tím by se z hlediska českého jazyka nestalo ještě ze slova "Meruňka" jméno. Jsem-li v situaci opačné (chci zvolit jméno ze státu s volnými pravidly), může se mi stát, že mi v ČR nepovolí dítě pojmenovat tak, jak by to bylo možné v dotčené zemi, právě s argumentem, že nejde z hlediska tamního pravopisu o jméno (a to se ani nezkouším pouštět do problematiky, že v takovýchto zemích může být z hlediska pravopisu hranice toho, co je či není jméno, velmi neurčitá).

V první fázi tedy doporučuji, abyste si zašlai na místně příslušnou matriku a zeptala se, zda Vámi plánovaná jména bude možné bez posudku schválit či nikoliv.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.