Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací si dovoluji vyvodit, že doposud neproběhla soudní úprava poměrů k nezletilému synovi. Pokud tomu tak skutečně je, bylo by vhodné podat k soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. V návrhu a potažmo v celém řízení pak bude řešeno, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče a v jaké výši bude určeno výživné. Úprava styku s dítětem nemusí být nutně upravena soudem, nicméně v případě kdy lze odůvodněně předpokládat v této oblasti problémy, je možné ji do výše uvedeného návrhu také zahrnout.

Vzor návrhu naleznete např. zde: http://www.rodinausoudu.cz/navrh-na-upravu-pomeru-nezl-deti-jejichz-rodice-nejsou-manzele-vzor Podotýkám, že se jedná o vzor, který by bylo vhodné upravit dle Vaší situace. Pro úplnost dodávám, že tento typ řízení tzv. opatrovnické, je osvobozeno od soudních poplatků. V neposlední řadě v něm bude jako jeden z účastníků také pracovnice příslušného oddělení sociálně právní ochrany dětí.

Současně s návrhem na úpravu poměrů k nezletilému dítěti, můžete u téhož soudu podat návrh na vydání předběžného opatření. Tento návrh by měl v zásadě stejné záležitosti jako návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. Podstatou předběžného opatření však je prozatímní úprava dané situace.

O tomto typu návrhu na předběžné opatření má soud rozhodnout do 7 dnů od podání. Zároveň je důležité vědět, že soud rozhoduje na základě předložených dokumentů tzn. nedochází k výslechů účastníků, místnímu šetření apod. Z tohoto důvodu je opravdu potřeba pečlivě doložit v návrhu uváděné skutečnosti. V neposlední řadě bude do návrhu na předběžné opatření vhodné uvést, že jste současně podala návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. Délku účinnosti předběžného opatření určuje ve svém rozhodnutí soud, nejdéle však může platit do doby než rozhodne soud o návrhu na úpravu poměrů k nezletilému dítěti.

A nyní k Vašim otázkám. Jestliže otec dítěte má mzdu podstatně vyšší, než je uvedena částka v pracovní smlouvě či na mzdovém výměru, můžete již v samotném návrhu na úpravu poměrů poukázat na nepřiměřený rozdíl mezi deklarovanou mzdou a životní úrovní žalovaného tj. otce dítěte. Dobré by bylo uvést konkrétní skutečnosti, na kterých lze tento rozdíl spatřit. Dále můžete navrhnout, aby si soud vyžádal od příslušného úřadu práce zprávu o zaměstnatelnosti otce dítěte. Z té obvykle vyplývá, kolik je dostupných míst v daném oboru, kolik by si otec dítěte mohl vydělat. V případě že by se prokázalo, že si otec dítěte může ve svém oboru vydělat výrazně více než má tzv. na výplatní pásce, soud by k této skutečnosti měl přihlédnout při stanovení vyživovací povinnosti.

V neposlední řadě nelze opomenout trestní stránku věci. V případě, že skutečně dochází úmyslně k nižšímu vyplácení mzdy, je možné uplatnit podání trestního oznámení pro vyhýbání se vyživovací povinnosti či pro daňové úniky. Zanedbání vyživovací povinnosti může spočívat i v tom, že povinný bezdůvodně nevykonává práci s cílem dosáhnout přiměřeného výdělku.

Také Vás zajímalo, zda můžete na otci dítěte požadovat příspěvek na paní na hlídání. Pokud bychom hovořili o příspěvku jako takovém, tak na něj Vám nárok ze zákona nevzniká. Nicméně můžete zkusit částku příspěvku promítnout do výše výživného pro dítě tj. do jeho potřeb. Zároveň bude potřeba tuto skutečnost soudu odůvodnit viz Váš třísměnný provoz a absence hlídání ze strany prarodičů či jiných příbuzných.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou