Společnou cestou -

Dobrý den,

ve Vámi popisované situaci může nastat několik variant:

1.) K soudu bude podán návrh na svěření dítěte do péče matky a zároveň bude uvedeno, že styk s dítětem se bude odvíjet od dohody s matkou. Pokud soud takovéto uspořádání schválí, bude pak následně skutečně na dohodě, zda budete mít u sebe dítě zmiňovaných 14 dnů. Rovněž je případně na dohodě, zda Vám na toto období poskytne matka nějaké prostředky na výživu dítěte. Obecně vzato se totiž vychází z toho, že styk s dítětem svěřeným do péče druhého rodiče probíhá na náklady toho, s kým se dítě stýká.

3.) K soudu bude podán návrh na střídavou péči. V tomto případě je stanoven mj. interval doby, kdy byste měl syna ve své péči Vy a kdy matka. Vzhledem k tomu že by se mělo jednat o podobnou výši nákladů na dítě, výživné se obvykle u střídavé péče nestanovuje. Pokud by však panovala odlišná situaci mezi výdělkovými a majetkovými poměry rodičů, soud by měl rozhodnout o výživném pro rodiče, který má např. nižší výdělek a slabší majetkové poměry nebo který bude mít dítě v péči na základě dohody delší časový interval. Nelze však vyloučit ani situaci, kdy by soud mohl oběma rodičům stanovit stejnou vyživovací povinnost – tehdy by se však jednalo o přeposílání peněz mezi rodič.

Zmiňujete, že Vaše bývalá přítelkyně má obavu, že by v případě určení střídavé péče neměla nárok na sociální dávky. Nepíšete, jaké dávky máte přesně na mysli. V úvahu by mohl přicházet přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi a případná sleva na dani. Nezmiňujete, že by dítě mělo nějaké zdravotní postižení, z tohoto důvodu neřeším otázku příspěvku na péči či dávek pro osoby se zdravotním postižením.

Nyní se podívejme konkrétně na podmínky společného posuzování osob u jednotlivých dávek a slevy na dani.

Přídavky na dítě (dávka státní sociální podpory) - společné posuzování a volbu, kdo může požádat o dávku upravuje § 7 odst. 3, písm. a) Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře: "nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí"

Příspěvek na bydlení (dávka státní sociální podpory) - u této dávky jsou společně posuzovány osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby se však nevyžaduje viz § 7 odst. 6 Zákona o státní sociální podpoře.

Příspěvek na živobytí - posuzování osob pro účely těchto dávek a otázku příjemce dávky upravuje § 3 odst. 4 Zákona o životním a existenčním minimu: "Pokud bylo nezletilé nezaopatřené dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, neposuzuje se společně s druhým rodičem, nestanoví-li tento zákon jinak. V případě svěření dítěte do společné nebo střídavé péče rodičů se dítě posuzuje společně s tím rodičem, se kterým má být posuzováno podle souhlasného prohlášení rodičů. Rodiče mohou měnit toto prohlášení nejdříve po uplynutí kalendářního měsíce. Společně s nezaopatřeným dítětem se posuzuje pro účely tohoto zákona vždy rodič, který prohlašuje pro účely zvláštního právního předpisu, že spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby."

U doplatku na bydlení se vychází z trvalého pobytu jako u příspěvku na bydlení.

Sleva na dani z příjmů - i zde je možné uzavřít dohodu, na základě které by slevu na dani z příjmů dle § 35c Zákona 586/1992 Sb., o dani z příjmů, uplatnil pouze jeden z rodičů. Dle našeho názoru však není vyloučeno, aby rodiče dítěte, které je jim svěřeno do střídané péče, uplatnili slevu na dani střídavě za jednotlivé měsíce, kdy mají dítě ve své domácnosti. Pokud byste se rozhodli pro tuto variantu, doporučuji ji zkonzultovat s místně příslušným finančním úřadem.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že stanovení příjemce dávek a jednotlivých výhod je až na výjimky (příspěvek na bydlení) věcí dohody mezi oběma rodiči. Nelze tedy vyloučit, že by všechny dávky a výhody měla "na sebe napsané" bývalá přítelkyně i když by šlo o střídavou péči.

Závěrem si dovolíme zastavit u toho, že je na soudu, jak poměry k dítěti upraví. Pokud dojde k závěru, že je v zájmu dítěte střídavá péče, může se ji snažit prosadit i když rodiče shodně navrhují svěření do péče jednoho z rodičů. Pro soud jsou totiž rozhodující oprávněné zájmy dítěte a to i kdyby byly v rozporu se zájmy rodičů. Samozřejmě není v zájmu dítěte, aby soud rozhodoval bez ohledu na postoj rodičů, ale není zas až takovou výjimkou, že např. soud "donutí" rodiče vyzkoušet si střídavou péči s tím, že pokud to nebude fungovat, rozhodnutí se samozřejmě změní, či se lze naopak setkat s tím, že se soud neztotožní s názorem rodičů o vhodnosti střídavé péče a dítě raději svěří do péče jednoho z rodičů s tím, že se nastaví široce styk s dítětem, přičemž pokud vše funguje, styk se postupně rozšiřuje do té míry, až může přejít do střídavé péče.

Z tohoto důvodu ostatně ve variantě 1) raději nebylo v návrhu výslovně zmiňované, že plánujete styk s dítětem na úrovni odpovídající střídavé péči (varianta ponechání úpravy styku na následné dohodě rodičů). Pokud byste totiž skutečně chtěli, aby dítě bylo svěřené do péče matky, bylo by si bezpečnější nechat tento plán pro sebe, jelikož v opačném případě by soud zřejmě začal zvažovat, proč byste nemohli rovnou zkusit režim střídavé péče, když podle Vás není problém se v péči fakticky po 14 dnech střídat.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou