Společnou cestou -

Dobrý den,

rád bych upozornil, že je rozdíl mezi exekucí v pravém smyslu slova (provádí na základě pověření soudu tzv. soudní exekutor podle exekučního řádu) a soudním výkonem rozhodnutí (provádí soudní vykonavatel podle občanského soudního řádu).

Z popisu situace si nejsem jist, jestli v daném případě jde o soudní výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nebo o exekuci srážkami ze mzdy, nicméně v obou případech přecházejí v zásadě automaticky srážky původně nařízené na mzdu na podporu v nezaměstnanosti. Rovněž v obou případech nedochází k tomu, že by Vám peníze zasílat otec dětí - srážky počítá, provádí a odesílá plátce postiženého příjmu (u mzdy zaměstnavatel, u podpory v nezaměstnanosti Úřad práce).

Z popisu situace si tak nejsem jist, jestli dotčených 1 500 Kč představuje srážku provedenou Úřadem práce z podpory v nezaměstnanosti, nebo zda jde o obnos, který Vám bývalý manžel zaslal mimo režim srážek ze mzdy.

Jde-li, jak předpokládám, o částku sraženou úřadem práce, je na místě vysvětlit, že maximální možná výše srážky je závislá na výši příjmu. Pokud nám podle zákonem stanoveného vzorce vyjde, že z podpory v nezaměstnanosti není možné strhnout na výživném (má skutečně zvýhodněný režim oproti "obyčejným" pohledávkám) více než 1 500 Kč, je možné strhnout jen 1 500 Kč a to bez ohledu na to, že pro výživné byly nařízeny srážky v částce 3 500 Kč (jde o maximální možnou výši srážky, která se má provést, pokud k jejímu provedení bude dostatečně vysoký příjem).

V popsaném případě je možné uvážit, zda-li neexistuje jiný příjem či majetek, na který by bylo možné nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci pro částku, kterou se vzhledem k poklesu příjmu nedaří vymoci formou srážek. Nemá-li však otec dětí jiný postižitelný majetek ani příjem, může dojít na příslovečné "kde nic není, ani čert nebere" a nezbude než čekat, až se situace zlepší. Stranou nyní ponechám případy, kdy by se otec práci úmyslně vyhýbal, či pracoval tzv. "na černo" (jde o důvody k podání trestního oznámení).

Bude-li na otce dětí probíhat insolvenční řízení formou oddlužení v podobě splátkového kalendáře, bude mít výživné stále přednostní postavení. Na rozdíl od "obyčejných" pohledávek by mělo být plněno v plné výši, ale i při oddlužení může dojít k tomu, že po určitou dobu nebudou peníze ani na výživné a ani na oddlužení. Bylo-li mu např. možné v době pobírání mzdy strhnout celkem částku 7 000 Kč, znamenalo to, že 3 500 Kč má jít na výživné, 1 080 Kč na náklady insolvence a zbývajících 2 420 Kč se má rozpočítat mezi ostatní věřitele (zjednodušený příklad).

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.