Společnou cestou -

Dobrý den,

přiznám se, že mi zcela není jasné, jak byla míněna formulace "vypořádat se s dětmi obou manželů po smrti obou", jelikož ve zbývající části dotazu je zřejmé, že se snažíte vyřešit situaci, kdy by pozůstalý manžel neměl na vyplacení dětí zesnulého.

Takovéto situaci bohužel není jednoduché předejít. I kdyby děti obou manželů chtěli spolupracovat, nemohou se podle současné právní úpravy platně zříci svého dědického nároku (to umožní až nový občanský zákoník). I kdyby nyní přistoupily na nějaké řešení (např. že se dědictví v první fázi zřeknou ve prospěch pozůstalého manžela s tím, že jim tento manžel obratem odkáže tento majetek v závěti), nebyla by takováto dohoda právně vynutitelná, takže by se pozůstalý manžel mohl "divit", že děti partnera najednou chtějí vyplatit podíl z bytu a naopak dětem prvně zesnulého by se mohlo stát, že by byt nechaly pozůstalému manželovi a ten by pak na ně "zapomněl" v závěti, takže by veškerý majetek zůstal dětem později zemřelého.

V zásadě mě napadá jediná legální cesta - dotčený byt ještě za života rozdělit darem v tom smyslu, že každé z dětí obdrží takový podíl, jaký by mělo dostat v případě dědictví s tím, že každému z manželů bude zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního užívání.

Nicméně takovýto postup má také svá rizika. Kvalitně napsané věcné břemeno, patří mezi velmi silná práva, ale přece jen byste již nebyli vlastníky, což by mohlo vést k různým "mrzutostem".

Sporům s jednotlivými spoluvlastníky bytu by do značné míry bylo možné předejít tím, že by věcné břemeno na tyto situace pamatovalo (běžně např. dochází ke sporům co do úhrad služeb, oprav, provádění úprav atd.), ale nelze např. vyloučit, že se některé z dětí dostane do exekuce a příslušný spoluvlastnický podíl bude následně předmětem exekuční dražby. Výjimkou bohužel v praxi nebývá ani to, že vztahy dětí vůči rodičům "ochladnou" úměrně tomu, co jim rodič ještě může (či nemusí) odkázat.

Obecně tak většinou doporučuji lidem, aby se nemovitostí užívaných k vlastnímu bydlení za života nezbavovali a raději rozdělení majetku nechali až na dědické řízení po jejich smrti. Pravidla dědického řízení nám však, jak jsem již v úvodu zmiňoval, neumožňují předejít Vámi řešené situaci, kdy se pozůstalý manžel musí vypořádat s potomky zesnulého partnera.

Děti jsou neopomenutelní dědici, přičemž pokud mohu předpokládat, že jsou zletilí a není zde důvod k jejich vydědění, mají v dědictví dostat minimálně polovinu svého zákonného podílu. Co do zbývajícího rozsahu si můžete majetek vzájemně odkázat, ale tím nevyřešíte nutnost vypořádat se s dětmi partnera - toliko snížíte částku, kterou bude třeba řešit. Kromě toho, pokud je Vaším cílem, aby po smrti druhého manžela byla hodnota bytu mezi Vaše děti rozdělena rovnoměrně, lze to vyřešit pouze tím, že pozůstalý manžel sepíše novou závěť, ve kterém tuto část nyní již vlastního majetku "vrátí" dětem dříve zesnulého partnera. A stále zda narážíme na to, nakolik lze výše uvedené ohlídat. I kdyby jste se dohodli, že omezíte částku potřebnou k vypořádání dětí tím, že si větší část majetku vzájemně odkážete, nemůže nikdo z Vás vědět, zda Váš partner tuto závěť obratem nezruší, nebo nepořídí novou, která klidně může být přesně opačná a naopak odkázat vše pouze dětem. Již jsem zmiňoval, že neexistuje ani způsob jak zaručit, aby pozůstalý manžel odkázal příslušný díl majetku "zpět" dětem zesnulého partnera.

Mám-li Váš dotaz uzavřít, nejsem bohužel schopen přijít s takovým řešením Vaší situace, které by bylo možné označit za více či méně bezproblémové. V případě zájmu se můžete zkusit o této situaci poradit s některým z notářů - z hlediska právních specializací mají zpravidla nejlepší znalosti dědického práva.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.