Placení výživného a péče o dítě

Dotaz ze dne 15. 10. 2012 12:09.

Otázka

Dobrý den. Mám na Vás pár dotazů. 1)Od kdy je povinnost platit výživné na nezletilou dceru?? Když dne 12.1.2012 odešla ze společné domácnosti moje manželka a zanechal mě v té době 2,5 letou dcerku. Já jsem byl v té době na nemocenské. Manželka má z předchozího vztahu ještě 5 letého syna, který odešel sní. Dceru mě zanechala z důvodu, že musí chodit do práce a nemůže si dovolit zůstat s dcerkou doma. Od té doby neplatila na dceru žádné výživné až v srpnu 2012 ji poslal 1000 Kč a v září 500 Kč. Při jednání na OSPOD uvedla že když peníze má tak pošle když nemá tak nepošle. Je pravda, že již proběhly dvě soudní stání ve věci svěření dcery do moji péče, ale ani u jednoho stání nebylo manželce vypočteno výživné. Já jsem teď po ukončení nemocenské evidován na ÚP a pobírám podporu v nezaměstnanosti + rod. příspěvek + příspěvek na bydlení.Dceru se mě podařilo umístit na 4 hod. denně do MŠ. 2)Jsem povinnen přistoupit na mimosoudní dohodu ?????? Když ve věci nezl.dcery bylo vydáno Krajským soudem v Brně Usneseni o úpravě styku matky s nezl.dcerou, tak že matka si bude dceru vyzvedávt každý sudý víkend v době od pátku 17:00 hod. do neděle 16:00hod. Toto se zdá paní z OSPOD velice málo a stále mne tlačí k mimosoudní dohodě o styku matky s dcerou kde by matka měla více prostoru k uskutečnění styku s dcerou. Matk se o dceru kromě uvedených víkendů nijak nezajímá, ale na OSPOD tvrdí jak má veliký zájem o dceru a že bude chtít zjískat dceru do své péče, jelikož už dcera chodí do školky a matce tento stav již vyhovuje. Velice Vám děkuji za odpovědi na mé dotazy a omlouvám se za jejich obsáhlost. Přeji hezký den. S pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

odpovídám na Váš dotaz, ve kterém popisujete stávající rodinnou situaci. Budu se snažit postupně zodpovědět Vaše otázky.

1.)Od kdy je povinnost platit výživné na nezletilou dceru? Právo na výživu nezletilého dítěte vzniká jeho narozením. Žijí-li rodiče dítěte spolu a společně uhrazují náklady společné domácnosti a výživy dítěte, není důvod výživné formálně upravovat. Pokud však jeden z rodičů přestane "dobrovolně" přispívat, či dojde k rozpadu soužití rodičů, je třeba vyživovací povinnost formálně vyjádřit nějakou částkou, protože pouze konkrétně určená povinnost může být právně vymahatelná.

Jestliže soud rozhoduje o výživě dítěte, zkoumá, k jakému dni dotčený rodič přestal přispívat na výživu dítěte, přičemž soudně určené výživné může podle situace určit až tři roky zpětně ode dne podání návrhu. Pokud bychom např. vycházeli z toho, že do 12.1.2012 se matka podílela na výživě dcery, ale po tomto datu začala hradit nepravidelně, určí soud pravděpodobně vyživovací povinnost od tohoto data s tím, že coby dlužné výživné vyměří rozdíl mezi zpětně stanoveným výživným a částkami, které matka uhradila.

Podotýkám, že občasné hrazení výživného neznamená řádné hrazení vyživovací povinnosti. V případě kdy povinný rodič neplní vyživovací povinnost po dobu 4 a více měsíců (nemusí se jednat o měsíce po sobě jdoucí) může se dopouštět trestného činu Zanedbání povinné výživy. V praxi je samozřejmě možné zkoumat, z jakých důvodů není výživné řádně hrazeno. Nelze vyloučit jak situaci, kdy je věc odložena s tím, že nedošlo k spáchání trestného činu, jelikož se matka podílela na výživě tak jak jen to bylo fakticky možné, tak situaci, kdyby naopak bylo shledáno, že nejde o "prosté" zanedbání povinné výživy, jelikož se jejímu plnění úmyslně vyhýbala.

Jakmile byste získal pravomocné rozhodnutí soudu o stanovení výživného, které by nebylo následně hrazeno, získal byste exekuční titul na jehož základě byste mohl začít po matce vymáhat výživné exekučně (tzn. dojde k pověření vymáhání výživného soudním exekutorem) či výkonem rozhodnutí (výživné vymáhá na základě Vámi podaného návrhu soudní vykonavatel - zaměstnanec soudu. Případně v daném návrhu navrhnete srážky ze mzdy, pokud matka pracuje).

Pochopila jsem, že rozsudek o úpravě poměrů k nezletilému dítěti však dosud nebyl vynesen. Pro vyjasnění dodávám, že úprava poměrů v zásadě obnáší rozhodnutí o svěření dítěte do péče jednomu z rodičů, případně do střídavé či společné péče + se stanovuje výše výživného. Nebyl-li tudíž zatím v soudním řízení vyjasněn způsob péče o dítě, je logické, že soud nepřistoupil k řešení otázky výživného, jelikož nemá smysl řešit vyměření výživného jednomu z rodičů, když by řízení mělo nakonec skončit rozhodnutím o střídavé péči.

Nicméně v případě kdy matka neplní řádně vyživovací povinnost a zároveň není vyjasněno svěření dítěte do péče, lze podat návrh na předběžné opatření. Tento návrh by měl v zásadě stejné záležitosti jako návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. Podstatou předběžného opatření však je prozatímní úprava dané situace, jelikož dítě musí být z něčeho živo a nelze čekat na "definitivní" rozhodnutí ve věci.

O tomto typu návrhu na předběžné opatření má soud rozhodnout do 7 dnů od podání. Zároveň je důležité vědět, že soud rozhoduje na základě předložených dokumentů tzn. nedochází k výslechů účastníků, místnímu šetření apod. Z tohoto důvodu je opravdu potřeba pečlivě doložit v návrhu uváděné skutečnosti. V neposlední řadě bude do návrhu na předběžné opatření vhodné uvést, že jste současně podal návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti. Délku účinnosti předběžného opatření určuje ve svém rozhodnutí soud, nejdéle však může platit do doby než rozhodne soud o návrhu na úpravu poměrů k nezletilému dítěti.

Pro úplnost dodávám, že i na základě pravomocného rozhodnutí o předběžném opatření lze vymáhat dlužné výživné viz informace výše.

2) Jsem povinen přistoupit na mimosoudní dohodu? Povinen samozřejmě nejste, důležitý by však měl být pro všechny zúčastněné zájem dítěte. Z druhé strany, pokud dosavadní styk dítěte s matkou funguje a je pro dítěte dostačující (což by měl posoudit dětský psycholog), není nutné podávat nový návrh nebo uzavírat novou dohodu.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším