Společnou cestou -

Dobrý den,

V zaslaném dotaze popisujete svoji stávající životní situaci. Zajímá Vás, zda máte nárok na část dědictví, které manželka získala po své matce.

Z § 143 Občanského zákoníku vyplývá, že majetek, který byl získán v dědictví nespadá do společného jmění manželů (pokud nedojde k rozšíření SJM o zděděný majetek). Lze tedy říci, že z jedné strany je opravdu na Vaší manželce jak se zděděným majetkem naloží.

Z druhé strany má Vaše manželka vyživovací povinnost vůči dceři (předpokládám, že se jedná o Vaši společnou a nezletilou dceru), dále je povinna Vám přispívat na náklady společné domácnosti (společné bydlení manželů není v tomto případě vždy podmínkou) a v neposlední řadě lze v některých případech uvažovat o výživném manžela.

Nejprve se zastavím u uvedené vyživovací povinnosti, kterou máte oba dva vůči Vaší dceři. V situaci kdy rodiče dítěte nevedenou společnou domácnost je na místě upravit poměry k dítěti tj. rozhodnout komu bude dítě svěřeno do péče a jaké výživné bude druhému z rodičů stanoveno. Návrh na úpravu poměrů se podává k soudu, v jehož obvodu dítě žije. Účastníkem tohoto řízení je také sociální pracovnice z příslušného orgánu sociálně právní ochrany dětí. Pokud jste to ještě neučinil, bylo by vhodné orgán sociálně právní ochrany (OSPOD) kontaktovat a sociální pracovnici Vaši situaci vysvětlit. Zároveň byste měl vyzvat manželku k plnění její vyživovací povinnosti (pokud by její neplnění vyživovací povinnosti překročilo čtyři měsíce, již by se mohlo jednat o trestnou činnost).

Pokud by Vaše manželka na dceru vůbec nepřispívala, lze současně s návrhem na úpravu poměrů k nezletilé dceři podat k soudu návrh na vydání předběžného opatření. Tento návrh by měl v zásadě stejné náležitosti jako návrh na úpravu poměrů k nezletilé dceři. Podstatou předběžného opatření však je prozatímní úprava dané situace.

O návrhu na předběžné opatření má soud rozhodnout do 7 dnů od podání. Zároveň je důležité vědět, že soud rozhoduje na základě předložených dokumentů tzn. nedochází k výslechů účastníků, místnímu šetření apod. Z tohoto důvodu je opravdu potřeba pečlivě doložit v návrhu uváděné skutečnosti. V neposlední řadě bude do návrhu na předběžné opatření vhodné uvést, že jste současně podal návrh na úpravu poměrů k nezletilé dceři, a že jde o situaci naléhavou, kdy další neplnění vyživovací povinnosti bude mít negativní dopady na dceru. Jelikož se jedná o tzv. opatrovnické řízení, neplatí se zde soudní poplatky. Pro úplnost dodávám, že délku účinnosti předběžného opatření určuje ve svém rozhodnutí soud, nejdéle však může platit do doby než soud rozhodne o návrhu na úpravu poměrů k nezletilé dceři. Zároveň můžete v obou návrzích upozornit na prostředky, které má Vaše manželka k dispozici.

Do nákladů společné domácnosti, na kterých byste se měli podílet oba dva, patří zejména výdaje spojené s úhradou nákladů na bydlení, elektrické energie, vodného, stočného, plynu, výdaje spojené s dopravou aj. Nejprve by bylo vhodné (stejně jako u vyživovací povinnosti k dceři) manželku upozornit na tuto její povinnost, která vyplývá z § 19 Zákona o rodině a vyzvat ji k plnění. V opačném případě můžete tento nárok vymáhat soudně.

Po dobu trvání Vašeho manželství, máte s manželkou vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost. Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnosti. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná.

I zde tedy platí, že buď se na výživném dohodnete nebo ji bude řešit soud (pokud podáte návrh). Návrh na určení vyživovací povinnosti mezi manžely má obsahovat údaje o tom, zda manželství dosud trvá, zda manželé žijí ve společné domácnosti, zda mají nezletilé děti, jaké jsou jejich osobní, zdravotní a majetkové poměry a důvody, proč je nárok na určení výživného uplatňován, dále důkazy, jejichž provedení se navrhuje, i konkrétní návrh výše výživného (na rozdíl od stanovení výživného pro nezletilé dítě, zde je soud návrhem vázán. To znamená, že nemůže přiznat vyšší výživné než je požadováno).

Zmiňujete také závazek, který Vám vznikl za trvání manželství. Patrně se jedná o závazek, který patří do společného jmění manželů (předpokládám, že jeho výše není nepřiměřená Vašim majetkovým poměrům. Pokud byste tuto půjčku přestal platit, tak by věřitel mohl žalovat pouze Vás (Vy jste ji podepsal), v exekučním řízení by však mohla být postižen nejen Váš účet a mzda, ale nově také mzda a účet Vaší manželky. Současně by bylo možné postihnout majetek, který je součástí společného jmění manželů. Je tedy opět na místě upozornit Vaši manželku na Vaše finanční možnosti a vyzvat ji k úhradě závazků, který svojí podstatou spadá do společného jmění manželů. Zároveň ji můžete seznámit s důsledky neplacení půjčky viz výše. V neposlední řadě ji můžete upozorni, že půjčka která byla vynaložena na úhradu pohřbu manželčiny matky, byste mohl v případném budoucím vypořádání společného jmění manželů požadovat jako zápočet. To znamená, že byste mohl tuto částku na ni požadovat k proplacení v rámci vypořádání společného jmění manželů. Další možností je „pohrozit“ manželce, že se obrátíte na soud s návrhem, aby určil, že je povinna se podílet na úhradě půjčky.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou