Společnou cestou -

Dobrý den,

máte pravdu, že českou právní úpravou se "mihlo" ustanovení § 32 zákona o pomoci v hmotné nouzi, které umožňovalo zvýšit rodiči v hmotné nouzi příspěvek na živobytí vzhledem ke společně posuzovanému dítěti, kterému není vypláceno určené výživné. Takové ustanovení však již v současnosti v zákoně nenajdeme. Zákonodárce se zde rozhodl jít "úspornější cestou" a místo zvyšování dávek pečujícím rodičům přistoupil ke snižování dávek osobám, které výživné neplatí (což je má motivovat k tomu, aby výživné platili a zároveň předejít zneužívání dávek, které původní systém navyšování umožňoval, jelikož pro rodiče mohlo být výhodné dohodnout se na tom, že budou tvrdit, že výživné není placeno).

Je-li otec dítěte v současnosti na dávkách hmotné nouze a nemá žádný majetek, není bohužel reálné, aby se Vám povedlo docílit hrazení výživného (soudní exekutor by neměl co postihnout).

V principu v této situaci asi příliš nepomůže ani trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy, pakliže vyjdu z toho, že otec je schopen přesvědčivě doložit, že jeho sociální situace v současnosti neumožňuje soudem uložené povinnosti hradit výživné dostát (pro trestní odpovědnost není rozhodující, jaké výživné určil či neurčil soud, ale jaká je skutečná situace povinného v době neplnění výživného).

Trestní oznámení by mělo zřejmě naději na úspěch až v situaci, kdy by bylo možné dovodit, že se otec placení výživného vyhýbá, např. tím, že má "černé" příjmy místo toho, aby měl oficiální a tudíž postižitelné příjmy, či že úmyslně nepracuje, ačkoliv by pracovat mohl (předpokládám, že v popsané situaci se bude bránit tvrzením, že si práci usilovně hledá, ale bohužel ho vzhledem k jeho "minulosti" zatím nikdo nebyl ochoten zaměstnat). Na druhou stranu nelze vyloučit, že samotná nutnost podat na Policii vysvětlení k Vašemu trestnímu oznámení by otce mohla motivovala k tomu, aby alespoň něco poslal, ale záleží zde především na jeho osobnosti a nakolik by v něm oznámení např. vyvolalo obavy, že by se musel vrátit do výkonu trestu, ze kterého byl podmínečně propuštěn atd.

Popravdě v popsané situaci nelze vyloučit ani to, že by si otec požádal o snížení určeného výživného, jelikož zásada, že se děti mají právo podílet na životní úrovni svých rodičů platí na obě strany a pokud otcova sociální situace je taková, že žije z dávek v hmotné nouze v částce 3 410 Kč, může požádat, aby soud adekvátně upravil výživné, jelikož je zřejmé, že jeho životní úrovni neodpovídá, aby dětem platil na výživném 3 000 Kč. V případě takového návrhu by Vaše obrana pravděpodobně spočívala v tom, že byste požádala, aby si soud vyžádal zprávu úřadu práce o zaměstnatelnosti otce. Pakliže by podle sdělení úřadu práce byl otec zaměstnatelný, byl by pravděpodobně soud ochoten určit výživné nikoliv podle toho, jaké by měl otec aktuální příjmy a jaká by byla jeho aktuální životní úroveň, ale podle příjmů, které by podle názoru soudu v případě adekvátní snahy mohl získat.

Bohužel, tak jako v současnosti, nemusí být výsledné soudem určené výživné víc než číslem na papíře, jelikož rozsudek musí být možné nějak vykonat a i u exekutora platí lidové rčení, že "kde nic není, ani čert nebere".

Není-li reálné, aby z otce bylo vymoženo výživné (nemohu posoudit, nakolik je pravděpodobné, že si v dohledné době najde práci, ze které by pak bylo obratem možné výživné srážet, nebo zda jde naopak o případ, kdy vzhledem k "životnímu stylu" otce lze předpokládat, že v dohledné době nebude mít legální příjem či majetek, který by bylo možné exekučně postihnout), lze uvážit, jaká je sociálněekonomická situace jeho rodičů (prarodičů dětí). Vyživovací povinnost se totiž neomezuje na rodiče a děti, ale může přecházet i na prarodiče, pakliže rodiče sami nejsou schopni výživu svých potomků zajistit. Existuje zde tudíž teoretická možnost požadovat plnění vyživovací povinnosti ze strany prarodičů, ale musím zopakovat, že zde hovořím o teoretické možnosti - v dotazu neuvádíte k prarodičům žádné informace, takže nemohu posoudit, nakolik je tato možnost reálná, či naopak nereálná.

Vyjdu-li z toho, že prostřednictvím vyživovacích povinností ani z hlediska Vašich možností (uvádíte, že jste v plném invalidním důchodě s nemohu posoudit, nakolik by pro Vás bylo reálné získat nějaký přivýdělek) není možné zajistit základní životní potřeby Vaší rodiny, je třeba uvážit, nakolik by bylo možné Vaši situaci zlepšit prostřednictvím sociálních dávek.

Bohužel neuvádíte nic bližšího ke své ekonomické situaci, bytovým poměrům atd. takže dost dobře nemohu posoudit, o kterých dávkách by ve Vašem případě bylo, či naopak nebylo přiléhavé hovořit. Lze Vám však doporučit k prostudování stránky http://portal.mpsv.cz/soc, které obsahují základní informace k jednotlivým dávkám. V praxi se v těchto situacích využívají zejména přídavky na děti, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a případně doplatek na bydlení.

Nelze rovněž vyloučit, že by ve Vaší situaci bylo vhodné celkověji rozebrat Vaši situaci, nicméně k tomu by případně byla vhodnější spíše osobní konzultace ať už v naší, nebo jiné občanské poradně Asociace občanských poraden (www.obcanskeporadny.cz).

V případě potřeby samozřejmě můžete rovněž doplnit či upřesnit svůj původní dotaz.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.