Společnou cestou -

Dobrý den,

v dotazu uvádíte rok 1979, což bude pravděpodobně rok, ve kterém otec emigroval, ale již neuvádíte do jakého data trvala vyživovací povinnost, zda kdy a jaká rozsudky byly ve věci vydány, kdy a jak probíhalo řízení a další informace které by byly nezbytné k přesné odpovědi.

V principu se na věc můžeme podívat ze dvou pohledu - civilní a trestní.

Z hlediska civilního zde máme nárok na výživné, aktuální úprava je taková, že výživné jako takové se sice nepromlčuje, ale lze ho zpětně přiznat jen u dětí a maximálně tři roky zpět. Promlčuje se však právo na výplatu jednotlivých plateb výživného a to v případě, kdy jde o výživné určené soudem, ve lhůtě deseti let.

Promlčecí lhůty však nejsou absolutní, ale určují v jaké lhůtě je nutné dotčené právo řádným způsobem uplatnit. Teoreticky tak nelze vyloučit, že třeba i třicet let starý nárok není promlčený, pakliže byl věřitelem uplatněn v řádných lhůtách (výše uvádím aktuálně platné promlčecí lhůty, ale v konkrétním případě je třeba řešit promlčení podle právní úpravy účinné v době, kdy byla otázka promlčení řešena).

Dále si je třeba uvědomit, že případné promlčení neznamená, že by nárok zanikl, pouze vzniká (velmi vysoké) riziko, že nebude možné nárok vymáhat, jelikož dlužník vznese námitku promlčení. Teoreticky mohu zažalovat závazek starý třicet let, který je zcela jednoznačně promlčený, pakliže jsem ochoten riskovat, že spor prohraji v okamžiku, kdy protistrana uvede, že "namítá promlčení".

Nakonec pak není teoreticky vyloučeno ani to, aby se věřitel bránil tomu, že dlužník uplatnil námitku promlčení tím, že v daném případě je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. Pro rozpor s dobrými mravy nelze napadat samotnou skutečnost, že existuje promlčecí lhůta (obecnou přípustnost promlčení stanovuje přímo zákon), ale lze zkusit argumentovat v tom duchu, že věřitel činil maximum proto, aby svoji pohledávku řádně vymáhal, ale vzhledem k jednání povinného mu to bylo znemožněno a bylo by v rozporu s dobrými mravy, pakliže by soud akceptoval námitku promlčení v situaci, kdy promlčení nenastalo pro nečinnost věřitele, ale kvůli tomu, že dlužník aktivně vyhýbal tomu, aby po něm právo mohlo být vymáháno a soud by tak de facto "posvětil", že po dlužníkovi nelze vymáhat závazek, pakliže se mu podaří po celou výpovědní lhůtu mařit snahy věřitele o vymožení pohledávky. V praxi je samozřejmě jak otázkou, nakolik jste schopni dokázat snahu a to jak v rozporu s dobrými mravy otec hrazení výživného mařil, tak to, jaké byste měli "štěstí" na soudce a jeho náchylnost k posuzování věcí podle dobrých mravů.

Podíváme-li se na situaci z pohledu trestního práva, tak zanedbání povinné výživy byl a je trestný čin. Na druhé straně také obecně platí, že se odpovědnost za trestný čin promlčuje (v současnosti je podle trestní sazby za jednotlivé činy stanovena promlčecí lhůta tři roky až dvacet let). Do 1.1.2010 sice platila právní úprava, podle které se do promlčecí doby nezapočítává doba, po kterou se pachatel zdržoval v cizině, ale aktuální právní úprava již s tímto nepočítá a je třeba počítat s tím, že pro posouzení trestní odpovědnosti se použije právní úprava platná v době spáchání trestného činu, není-li použití pozdější právní úpravy pro pachatele příznivější. O to zřejmě půjde v tomto případě, takže Vám samozřejmě teoreticky nic nebrání v tom, abyste podala trestní oznámení bez ohledu na uplynulou dobu (předpokládám tedy, že zde v minulosti neběželo žádné řízení v nepřítomnosti otce - tzv. řízení proti uprchlému), nicméně osobně bych předpokládal, že bude použita nová právní úprava, podle které již došlo k promlčení trestnosti (nepředpokládám tedy, že by zde byla jiná zákonná překážka pro kterou by nebylo možné otce stíhat a která by narušila běh promlčecí lhůty).

Co se týče dědictví, tak nevím jak svoji otázku myslíte. Podle českého právního řádu máte nárok na dědictví po otci a to na minimálně jednu polovinu svého zákonného dílu, pakliže Vás platně nevydědí, nicméně pokud otec nebude mít žádný majetek na území české republiky, je otázkou, jaký právní režim bude pro dědictví použit vzhledem k tomu, na území jakého státu bude mít otec majetek v okamžiku smrti.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.