Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se postupně snažit odpovědět na Váš dotaz. Nejprve se zastavím u rozvodu. Dle naší legislativy je možné, aby se člověk rozvedl tzv. dohodou, pakliže dohoda možná není přichází v úvahu rozvod sporný.

U rozvodu dohodou se předpokládá, že oba manželé s rozvodem souhlasí. Další podmínky tohoto typu rozvodu nalezneme v § 24a Zákona o rodině, ze kterého vyplývá, že soud může rozvést manželství, jestliže trvalo alespoň rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Soud také u tohoto typu rozvodu nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, je-li předložena písemná smlouva s úředně ověřenými podpisy manželů upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. Jsou-li v manželství nezletilé děti, je nutným předpokladem předložení pravomocného rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů k dětem. Rozvod dohodou obnáší tu "výhodu", že je společně s rozvodem řešeno také společné jmění manželů.

Trochu jiná situace je u rozvodu sporného. I zde je zahájeno řízení na základě návrhu jednoho z manželů. Z návrhu by mělo vyplývat, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno a jeho obnova není možná. Tuto skutečnost pak následně soud zkoumá. Posléze ve většině případů soud manželství rozvede. Je důležité si uvědomit, že v tomto řízení je řešen pouze samotný rozvod nikoliv vypořádání společného jmění manželů.

Po rozvodu mají již bývalí manželé tři roky na vypořádání společného jmění manželů, přičemž tříletá lhůta jim začíná běžet od právní moci rozsudku o rozvodu. Společné jmění manželů lze vypořádat dohodou, soudně (tj. je potřeba, aby některý z manželů podal v rámci tříleté lhůty k soudu žalobu), třetí způsob je vypořádání tzv. fikcí v důsledku uplynutí stanoveného času. To znamená, že v případě, kdy společné jmění manželů nebylo vypořádáno dohodou a ani žádný z manželů napodal návrh na vypořádání soudem, dochází po uplynutí tříleté lhůty k tomu, že věci které manželé užívají pro potřeby své a své rodiny přejdou do jejich výlučného vlastnictví a o ostatních věcech i závazcích platí, že přejdou do spoluvlastnictví, ve kterém jsou podíly stejné.

Nezmiňujete, zda je součástí Vašeho společného jmění manželů nějaký závazek. Pokud ano, lze doporučit vypořádání společného jmění soudem. Případná dohoda bude totiž vůči věřitelům neúčinná. Jinými slovy - v rámci vnitřní odpovědnosti byste si v dohodě s bývalým manželem ujednali rozdělení odpovědnosti za jednotlivé závazky. Vnější odpovědnost tj. vůči věřitelům by zůstala nedotčena.

A nyní již k jednotlivým krokům, které můžete ve své situaci učinit. Jestliže se rozhodnete rozvést je potřeba podat k soudu návrh a uhradit kolek ve výši 2.000,--Kč. Další vývoj bude odvislý od toho, zda se bude jednat o rozvod dohodou či sporný viz výše.

Do doby než budete mít vypořádané společné jmění manželů máte právo oba dva obývat Vaši nemovitost. Zároveň Vás mohu uklidnit v tom smyslu, že i kdybyste se odstěhovala na tuto dobu do nájmu či podnájmu, Vaše vlastnické právo k domu zůstává nedotčeno. Z druhé strany však máte stále povinnost podílet se na úhradách spojených s provozem nemovitosti.

Tento stav by trval do doby než by bylo vyřešeno Vaše vypořádání společného jmění manželů. Způsob vypořádání jsem Vám nastínila výše. Nyní se zaměřím na jeho možný výsledek.

Jednou z variant je, že se jeden z vás stane výlučným vlastníkem nemovitosti, přičemž ho druhý v rámci sjednaných podmínek vyplatí. Nelze také vyloučit variantu, že dům zůstane ve vašem spoluvlastnictví, jelikož nebudete mít dostatečné finanční prostředky na vzájemné vyplacení. Další variantou je prodej nemovitosti a následné rozdělení si výtěžku z prodeje.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou