Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
svobodna matka, 1,5 dcera dosud vyhradne v me peci X narok otce na stridavou peci + rapidni snizeni vyzivneho
Otázka
dobry den, jsem svobodnou matkou 1,5 dcery, kterou mam jiz od porodu ve sve peci ( dohodou, bez ucasti soudu). Pritel si nasel novou partnerku jeste pred narozenim dcery. Po rozchodu se nas rozhodl pravidelne zajistovat fin.castkou 20.tis./mesicne, kterou sam navrhl vzhledem ke svym fin.moznostem a ziv.urovni,kterou mne i dceri chtel zachovat. Take mame po celou dobu k uzivani auto. Dosud jsme si vychazeli vstric, navstevoval dceru dle svych casovych moznosti ( vzdy jen v me pritomnosti, nikdy o ni nepecoval sam a nepodilel se na vychove ). Nyni se situace zmenila a dochazi mezi nami ke konfliktum, ktere se nam jiz nedari resit dohodou. Chci se zeptat,1.- jaka je pravdepodobnost, ze u soudu otec uspeje s navrhem na stridavou peci ( proti me vuli a vzhledem k vyse popsanemu - nikdy o ni sam nepecoval atd. ) 2.- zda je pravdepodobne, ze soud urci "vyzivne" z jeho realnych oficialne udavanych prijmu ( v jeho pripade by vyzivne pro dceru cinilo neco kolem 4.tis.) a nezohledni pritom castku, kterou dobrovolne a pravidelne prispival doposud? Velice Vam dekuji za odpoved.
Odpověď
Dobrý den,
na Vaše otázky je těžké odpovědět, neboť velice záleží na zhodnocení Vaší a otcovy situace a na samotném soudci, který bude o úpravě poměrů k nezletilému dítěti rozhodovat.
V situaci, kdy rodiče dítěte spolu nežijí, je třeba vztahy k dítěti upravit soudním rozhodnutím nebo soudem schválenou dohodou. V řízení o nezletilém dítěti je vždy přítomen pracovník místně příslušného obecního úřadu - oddělení péče o dítě (nebo-li orgán sociálně právní ochrany dětí, dle bydliště dítěte), který v řízení vystupuje jako opatrovník dítěte. Tento pracovník provede šetření za účelem zjištění poměrů v domácnosti dítěte. Soud se tedy při rozhodování opírá o svá zjištění, o názor opatrovníka a o názory rodičů, popř. i dítěte.
Střídavou péči soudy zpravidla schvalují tam, kde rodiče s tím souhlasí a jsou ochotni v budoucnu spolupracovat. Nepsanou podmínkou bývá rovněž blízkost bydliště obou rodičů, aby dítě neměnilo své sociální prostředí a nebyly pravidelným stěhováním poškozeny vztahy a vazby např. ke kamarádům, ke škole. Jaká je pravděpodobnost, že soud schválí střídavou výchovu ve Vašem případě, nelze stanovit. Je však pravdou, že malé děti bývají svěřovány tomu, kdo se o ně celodenně stará a pečuje a ke komu mají v tomto věku těsnější vztah, tedy zpravidla matce. Střídavá péče u takto malého dítěte by byla tedy spíše výjimkou, potvrzující pravidlo, že u malých dětí se doporučuje fixace na jednoho z rodičů.
Stanovení výživného na nezletilé dítě vychází z posouzení majetkových poměrů obou rodičů i dítěte. Soudce rozhoduje (nebo by měl rozhodovat) nejen podle doložených příjmů rodiče, ale i podle toho, jaké příjmy jsou dosahovány v dané profesi a v daném místě fakticky. Není proto neobvyklé, že se navrhuje, aby se soud dotázal místně příslušného pracoviště Úřadu práce ohledně zaměstnatelnosti otce a částek, které by si měl být schopen vydělat.
Dále je možné poukazovat na celkovou životní úroveň, kterou otec má, je-li zřejmé, že je vyšší, než jaká by odpovídala jeho doloženým příjmům a majetku. Pokud zjednodušeně řečeno může otec jezdit několikrát do roka k moři, není důvod, proč by se na této životní úrovni nemělo dítě podílet, byť vlastně není jasné, kde k tomuto otec bere prostředky.
V soudním řízení můžete také samozřejmě předložit důkazy o částce, kterou byl otec dosud schopen přispívat (např. výpis z Vašeho účtu), a můžete tvrdit, že otec nezměnil své zaměstnání a ani se nezhoršil jeho zdravotní stav, proto není důvod ke snížení výživného na dceru oproti tomu, jak přispíval dobrovolně.
Je vhodné upozornit, že stanovení výživného u soudu bývá někdy tou jednodušší částí, jelikož soud je schopen vyměřit výživné podle faktické nebo potenciální životní úrovně, byť se nepodaří dohledat odpovídající příjmy či majetek, ale v případě, kdy otec neplatí a je nutno přistoupit k exekuci, exekutor z logiky věci musí být schopen dopátrat nějaký majetek, aby ho byl schopen postihnout. Bohužel se tak někdy stává, že se podaří vysoudit slušné výživné, ale výživné v takové částce je pak obratem prakticky nevymahatelné.
Z tohoto důvodu i z hlediska styku s dítětem a dalším rozhodování o záležitostech dítěte je tudíž vhodné vždy uvážit, do jaké míry je moudré v rámi řízení "pálit mosty", jelikož úspěch s výší výživného nemusí být vždy pro další vývoj nejdůležitější.
V řízení o úpravě poměrů k nezletilému dítěti se tedy řeší svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, popř. svěření do společné nebo střídavé péče. Zároveň soud stanoví výši vyživovací povinnosti pro druhého z rodičů, a to až 3 roky zpětně. V případě rozporů ohledně "půjčování" dítěte, může soud stanovit i četnost a způsob styku rodiče s dítětem. Pokud není rozhodnutí soudu plněno, lze jeho plnění vymáhat exekučně.
Snad jsem alespoň trochu nastínila problematiku rozhodování soudu ve věci péče o dítě a zdůvodnila, proč je těžké konkrétněji odpovědět na Vaše dotazy. V dalších krocích doporučuji zvážit návštěvu "budoucího" opatrovníka dítěte, tedy sociálního pracovníka Vašeho obecního úřadu, a zkonzultovat s ním blíže Vaší situaci.
S přáním hezkého dne
Kateřina Čočková
za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou