Společnou cestou -

Dobrý den,

podle § 910 nového občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost a děti jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, pokud nejsou schopny sami se živit.

Pokud se zúčastněné strany, tedy rodič a potomek, na výživném nedohodnou, může výživné na návrh jedné z nich stanovit soud. Soud bude v takovém případě přihlížet k odůvodněným potřebám rodiče, k jeho možnostem a schopnostem zajistit si výživu vlastním přičiněním, k majetkovým poměrům, ke zdravotnímu stavu, věku apod. Na straně povinného potomka bude rovněž posuzovat jeho schopnosti, možnosti a majetkové a rodinné poměry.

Nový občanský zákoník rovněž uvádí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu mj. s dobrými mravy. Soud by proto měl přihlédnout i k námitkám a důkazům týkající se nepřijatelného chování a jednání rodiče vůči svému potomkovi a naopak. Vydědění samo o sobě není důvodem k přiznání nebo nepřiznání výživného, může být však důkazem o chování potomka. Vydědění je však jednostranný akt, proti němuž se lze bránit.

Zda Vám někdy v budoucnu soud určí vyživovací povinnost vůči otci, není možné odpovědět. Bude záležet na mnoha okolnostech, tedy i těch, které jste popsala v dotaze. Již nyní si můžete pro případ soudního řízení o výživném nebo o dědictví a vydědění připravit důkazy, které prokáží otcovo hrubé chování vůči Vám a jiným, popř. Vaši snahu o kontakt s otcem, či respektive o tom, že to byl on kdo o kontakt neměl zájem (např. svědecké výpovědi, písemné prohlášení osob, které byly svědky jeho chování, nějaké úřední zápisy).

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou