Společnou cestou -

Dobrý den,

nezmiňujete o jak vysokou půjčku se jednalo a jestli tudíž by podle tehdy platné úpravy mohlo jít o dluh spadající do společného jmění manželů (dálej jen "SJM " - dluh sjednaný sice bez Vašeho vědomí, ale v rozsahu přiměřeném Vašim majetkovým poměrům) či by zde bylo možné dokládat, že o dluh spadající do SJM nejde (nepřiměřené dluhy bez Vašeho souhlasu, závazky z osobního majetku manžela).

Nezmiňujete rovněž, zda-li jste měli nějakým způsobem upraven zákonný rozsah společného jmění manželů, ani to, zda a jak došlo při rozvodu či po rozvodu k vypořádání společného jmění manželů.

Pro přehlednost je vhodné rozlišit vnitřní odpovědnost, která se uplatňuje mezi manžely a vnější odpovědnost, která se uplatňuje vůči věřitelům.

Z hlediska vnitřní odpovědnosti v případě dluhu nespadajícího do SJM není v principu co řešit - jde o dluh manžela, který si má platit. Z hlediska vypořádání SJM by musel případně zvlášť uplatnit a doložit, že má nárok na tzv. zápočet (pokud doloží, že prostředky z osobní půjčky vynaložil na SJM - např. rekonstrukce koupelny ve společném bytě, může žádat, aby se mu adekvátně navýšil vypořádací podíl).

Pokud jde o vnitřní odpovědnost u dluhů spadajících do SJM, tak pokud není sjednáno či určeno jinak, tak po marném uplynutí lhůty tří let od zániku manželství platí, že každý z manželů má hradit 1/2 dluhů spadajících do společného jmění manželů. Teoreticky se tak může stát, že manžel se jednoho dne ozve, že jste si dotčený dluh spadající do společného jmění nijak nevypořádali a tudíž byste měla hradit 1/2. Z tohoto důvodu lze v principu i v případě "bezdlužných" manželů doporučit uzavřít dohodu, ve které se určí, kdo má hradit závazky na které se "zapomnělo". Opakuji, že jde o vnitřní odpovědnost manželů a takováto dohoda se nijak nedotkne práv věřitelů.

Z hlediska vnější odpovědnosti vůči věřitelům se na základě judikatury Nejvyššího soudu ČR se došlo k tomu, že věřitel může postihnout pouze toho z manželů, který závazek sjednal. Lidově řečeno - i když jde o dluh spadající do společného jmění manželů, tak věřitel může žalovat pouze toho, kdo mu úvěr podepsal.

Pokud "upsaný" manžel dluh nezaplatí ani ve lhůtě určené v soudním rozsudku, může věřitel (v exekuci se používá termín "oprávněný") proti dlužníkovi (v exekuci se používá termín "povinnému") nechat zahájit exekuci. Je však vázán rozsudkem - pokud v rozsudku je "odsouzen" pouze manžel a nikoliv manželka, je povinným manžel a nikoliv jeho manželka.

Skutečnost, že "neupsaná" manželka není povinnou však neznamená, že by se jí exekuce nemohla nijak dotknout.

K 1.1.2013 došlo k doplnění exekučních předpisů o to, že i v rámci exekucí nevedených proti druhému z manželů může být tento manžel postižen rovněž co do své mzdy či jiného příjmu, či co do pohledávky z účtu či jiné pohledávky, pokud se jedná o dluh spadající do společného jmění manželů.

Nová právní úprava k 1.1.2014 pak na jedné straně v Novém občanském zákoníku umožnila, aby se manžel chránil vůči věřiteli tím, že neprodleně zašla dopis, ve kterém upozorní věřitele, že závazek vznikl bez jeho vůle (což následně znamená, že nesmí být postiženo celé SJM, ale pouze část odpovídající vypořádacímu podílu povinného), ale na druhé straně bylo v "doprovodné" novele exekučních předpisů umožněno, aby soudní exekutor nařídil exekuci na společné jmění manželů jak pro dluhy vzniklé za trvání manželství tak pro dluhy vzniklé před uzavřením manželství (dříve bylo možné postihnout SJM jen pro dluhy vzniklé za trvání manželství) a to bez ohledu na případnou smluvní či soudní modifikaci společného jmění manželů (takže např. manžel může mít od soudu zúžené SJM a v katastru zapsané, že je výhradním vlastníkem dotčené nemovitosti, nicméně exekutor může nařídit exekuci prodejem nemovitosti s argumentem, že k zúžení SJM nemá od 1.1.2014 přihlížet).

Pokud jde blíže o možnost postižení Vaší mzdy či účtu, tak zákon uvádí, že exekuci touto formou je možné vést vůči manželce pro dluhy spadající do společného jmění manželů. Vzhledem k rozvodu zde již o manželství nelze mluvit. Dle našeho názoru je nepřípustné proti Vám nařídit exekuci, touto formou, jelikož jde o formy snažící se postihnout majetkové hodnoty, které by v případě vyplacení spadaly do SJM a k tomu po rozvodu manželství již nemůže dojít. Na druhou stranu Vás musíme upozornit, že jsme se již u exekutora setkali s právním výkladem, podle kterého pokud jednou došlo ke vzniku dluhu v režimu společného jmění manželů, lze ho kdykoliv následně vymáhat srážkami ze mzdy manželky, byť již o manželku dávno nejde. V případě, že byste narazila na takto postupujícího exekutora, nezbylo by než se bránit tomuto výkladu u soudu (v končeném efektu rozhoduje právní názor Nejvyššího soudu ČR).

Pokud jde o postižení SJM, tak zde je otázkou, zda-li ve společném jmění manželů byly hodnoty, které by z pohledu věřitelů a exekutorů "stály za pozornost". Pokud by např. byla ve společném jmění manželů nemovitost a vypořádání majetku manželů by vypadalo tak, že všechny pasiva vezme na sebe manžel A, zatímco aktiva (dotčenou nemovitost) by dostal pouze manžel B, mohli by věřitelé argumentovat, že pro účely uspokojení jejich pohledávky se k takovémuto vypořádání aktiv nemá přihlížet, jelikož je co do možnosti uspokojení jejich pohledávek poškozuje.

Na promlčecí lhůtu se zde bohužel nelze příliš spoléhat - věřitel má podle typu závazku 3/4 roky na podání žaloby, následně až do pravomocného skončení věci lhůty neběží a u vykonatelného rozsudku následně běží lhůta deseti let na nařízení exekuce, po jejímž zahájení lhůta opět neběží, takže se lze stále např. setkávat s tím, že jsou dlužníci zaskočeni tím, že je proti nim exekučně vymáhán dluh z devadesátých let (k tomuto zpravidla dochází v kombinaci s "nepořádkem" v doručovací adrese - v současnosti je v zásadě odpovědností každého občana, aby si zajistil způsob, jak mu lze úřední poštu doručovat).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.