Společnou cestou -

Dobrý den,

Vámi popsaná situace by zasloužila hlubší rozbor. Na jedné straně, pokud Váš bývalý manžel nabyl členský podíl v družstvu před uzavřením manželství, došlo před dvěma lety v důsledku rozvodu k zániku společného nájmu bytu manželi s tím, že nájemní vztah zůstal Vašemu manželovi coby družstevníkovi. Tehdy platný občanský zákoník stanovil, že se Váš bývalý manžel může domáhat vyklizení bytu pouze na základě zajištění náhradního ubytování, přičemž soud zde měl dle zákona možnost vzhledem k okolnostem přiznat nárok na náhradní byt.

Nový občanský zákoník již v zásadě bytové náhrady neřeší. To může působit jako značné "tvrdá" změna, nicméně ve skutečnosti již po několik let platilo, že náhradní byt může být za nájemné v daném místě a čase obvyklém (bez ohledu na to, že si dotčený byt nemůže vyklizovaný dovolit), takže šlo spíše o "administrativní" komplikaci než o právo s reálnou hodnotou (osoba domáhající se vyklizení musela doložit papír o zajištění náhradního bytu, byť všem bylo jasné, že dotčená osoba tento byt nevyužije, jelikož si ho nemůže dovolit).

Absence obecného ustanovení řešícího bytové náhrady však neznamená, že manžel může požadovat bez dalšího, abyste byt s dětmi vyklidila. Nový občanský zákoník řeší problematiku bydlení manželů po rozvodu manželů. V našem konkrétním případě pak jde o situaci, kdy Váš bývalý manžel má k bytu, kde byla dřív společná domácnost, silnější postavení než Vy.

Nový občanský zákoník tyto situace řeší v ustanovení § 769 a to tak, že v situaci kdy rozvedení manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo a nedohodnou se na řešení situace, rozhodne soud na návrh manžela v "silnějším postavení" o povinnosti druhého manžela se z bytu vystěhovat, nicméně zákon zde odkazuje na ustanovení § 767 odst. 2, podle kterého, může soud, je-li to přiměřené poměrům dotčeného manžela, především proto, že pečuje o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečovali a nebo jehož rodičem je druhý manžel, či o nezaopatřené dítě, které s dotčeným manželem žije, může soud na návrh dotčeného manžela založit v jeho prospěch právo odpovídající věcnému břemenu bydlení podle okolností případu, nejdéle však do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit. Opět však, podobně jako v minulosti, platí, že má být zřízeno za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým.

Shrneme-li výše uvedené, právní úprava bytových poměrů manželů po rozvodu sice znamená, že Vás bývalá manžel nemůže chtít "jen tak" vyhodit z bytu, ale nevyřeší Vám ekonomickou stránku věci.

K ekonomické a sociální situaci Vaší rodiny neuvádíte nic bližšího. V principu se nabízí následující okruhy úvah:

1) vypořádání společného jmění manželů

Až na stanovené výjimky (dědictví, darování, nabytí za jiný osobním majetek, v minulosti restituce) je vše, co nabude některý z manželů za trvání manželství součástí společného jmění manželů. Pakliže po rozvodu nedojde k dohodě o vypořádání společného jmění manželů, přichází v úvahu dvě varianty:

a) do tří let může kterýkoliv z manželů podat návrh na vypořádání společného jmění manželů na místně příslušný okresní (obvodní) soud, v rámci soudního řízení pak lze řešit jak spory o to, co je či není součástí společného jmění, manželů tak to, jak by mělo být společné jmění vypořádáno. Základní východisko je, že vypořádací podíly mají být stejné, ale lze uplatnit tzv. zápočty (přesuny z osobního majetku do společného a naopak) i tzv. zásluhovost (pokud se některý z manželů v pozitivním či negativním smyslu zasloužil o výsledný stav společného jmění manželů), přihlíží se k péči o domácnost i potřebám nezletilých dětí.

b) nedojde-li do tří let k dohodě ani k podání návrhu na soud, vypořádají se movité věci "automaticky" ze zákona tak, že nemovitosti ve společném jmění manželů přechází do podílového spoluvlastnictví s podíly 1/2 a 1/2, movité věci připadnou do vlastnictví toho, kdo je výhradně pro potřebu svou či své rodiny užívá a u ostatních věcí opět přejde společné jmění na podílové spoluvlastnictví se stejnými podíly.

V dotazu zmiňujete, že členský podíl v družstvu je výhradně manžela (nabyt před uzavřením manželství), nicméně je vhodné např. uvážit, jestli nemůžete uplatnit zápočet v tom smyslu, že za trvání manželství byl splácen členský podíl, tedy došlo k vynaložení společných prostředků na osobní majetek. Dále zmiňujete byt pořízený za trvání manželství, neuvádíte však jestli je zapsán jako osobní majetek manžela či jako součást společného jmění, přičemž v případě zapsání coby osobního majetku manžela, je třeba zvážit, na základě jakých skutečností došlo k takovému zápisu do katastru a jestli nemá být bytová jednotka ve skutečnosti zařazena jako součást společného jmění manželů. Dále zmiňujete automobil - předpokládám, že u něj není mezi Vámi sporu, že je součástí společného jmění manželů a tudíž má být předmětem vypořádání (můžete argumentovat, že vzhledem k potřebám dětí by Vám měl automobil zůstat, nicméně to neznamená, že polovinu jeho hodnoty nemá následně manžel nějakým způsobem získat).

2) Vyživovací povinnosti

Vzhledem k rozvodu manželství máte zřejmě upravené vyživovací povinnosti vůči dětem, je otázkou, zda-li by nebylo možné uvažovat o podání návrhu na zvýšení výživného pro změnu poměrů, respektive zjistit, jestli se např. při určování výživného nevycházelo z toho, že potřeby dětí jsou do určité míry saturovány možností bydlení v dotčeném bytě.

Dále neuvádíte, jestli pracujete, či např. vzhledem k rozsahu péče nezbytné vzhledem k počtu, věku a např. případnému postižení dětí, pracovat nemůžete, či můžete pracovat pouze v omezeném rozsahu - pokud totiž v důsledku péče o svěřené děti nejste schopna se sama živit, je možné v principu požadovat výživné na rozvedenou manželku.

3) Možnost zlepšení ekonomické situace vlastním přičiněním

Zde nemáme k dispozici naprosto žádné informace pro posouzení Vašich možností.

4) Sociální dávky

Ani zde nemáme k dispozici žádné údaje o sociálněekonomické situaci Vaší rodiny, takže neposoudíme, na jaké dávky a jakého typu byste potenciálně měla nárok - na krytí nákladů na bydlení slouží příspěvek na bydlení (vlastní či nájemní byt ve kterém máte trvalý pobyt), či doplatek na bydlení (v závislosti na situaci lze přiznat na jiné formy bydlení). Informace k jednotlivým typům dávek naleznete např. na http://portal.mpsv.cz/soc, respektive doplňte informace k situaci Vaší rodiny.

Dle potřeby svůj dotaz samozřejmě i v jiných aspektech doplňte či upřesněte nebo uvažte osobní konzultaci v některé z občanských poraden (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.