Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vašeho dotazu vyplývá, že se s manželem pokoušíte o uzavření dohod potřebných k rozvodu manželství dohodou, tedy i dohody o vypořádání společného jmění manželů. Spornou je však otázka Vaší společné investice do rodinného domku Vašeho otce.

K uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů je nutné se s manželem dohodnout, zda Vám vynaložením této investice vznikla pohledávka za Vaším otcem či nikoli a v jaké výši.

Pokud by tomu bylo tak, jak uvádíte, že Vám žádné pohledávky nevznikly, nebo-li nikdo z Vás se v danou dobu nedomníval, že Vám vynaložením dotčených prostředků vznikne nějaké právo vůči Vašemu otci, nebo-li jste se dobrovolně shodli, že vynaložíte společné prostředky na zhodnocení nemovitosti Vašeho otce bez jakéhokoliv protinároku, nemáte v principu co vypořádávat - zápočty se zohledňují pouze pokud prospěch ze společného jmění jde do osobního jmění některého z manželů, nikoliv pokud se manželé dohodnou na "obdarování" třetí osoby. Jinak řečeno - pokud byste se shodli na této variantě, není důvod v dohodě o vypořádání SJM tyto prostředky jakkoliv zmiňovat.

Druhou variantou je, že Vám nějaké pohledávka vznikla. Pokude jde o vypořádání společného jmění manželů dohodou, není v principu až tak podstatné, jestli takovouto pohledávku budete schopni prokázat a uplatnit u soudu vůči otci. Např. si lze představit, že byste se s manželem dohodli, že jde v případě investice do otcovy nemovitosti o tzv. bezdůvodné obohacení a následně byste v dohodě uvedli, že součástí společného jmění manželů je pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení za Vaším otcem v částce X Kč a v rámci vypořádání se dohodnete komu pohledávka připadne, či jakým dílem si ji rozdělíte. Lze si tak představit např. situaci, že byste se dohodli, že se pohledávka rozdělí 50:50. Na základě této hodnoty by pak teoreticky mohl kterýkoliv z Vás zkusit samostatně žalovat otce na zaplacení příslušné části pohledávky (a otec by se zřejmě mohl bránit, že o bezdůvodné obohacení nešlo, či zkrátka namítnout promlčení - pokud tedy lze předpokládat, že do 31.12.2013 dvouletá promlčecí doba již uplynula).

Vypořádání SJM dohodou, umožňuje v zásadě cokoliv - jde o dohodu mezi Vámi a nikdo v principu neřeší, jestli je výhodná, nevýhodná či zda si vypořádáváte "vzdušné zámky". Podstatné je, že by Vám oběma měla vyhovovat, jelikož ve vzájemných vztazích se jí následně musíte v zásadě řídit.

Pokud se s manželem na charakteru této investice či její výši nedohodnete, lze předpokládat, že ani neuzavřete dohodu o vypořádání společného jmění a tudíž nebude možné žádat o rozvod manželství dohodou ("zrychlenou" formou).

Manželství lze samozřejmě i tak rozvést a to formou tzv. "sporného" rozvodu, který může být i při větší procesní složitosti (soud řeší rozvrat manželství) někdy ve výsledku rychlejší, než vleklé spory o uzavírané dohody.

U této varianty rozvodu se řeší v samostatném řízení pouze případné nezletilé děti, vypořádání společného jmění manželů se řeší až po rozvodu.

K vypořádání SJM může dojít:

a) dohodou uzavřenou do tří let od rozvodu manželství (pokud byste nakonec došli k dohodě, nikdo Vám nebrání tak vypořádání vyřešit),

b) na základě návrhu na soudní vypořádání podané kterýmkoliv z manželů ve lhůtě tří let od zániku manželství,

c) nastoupením tzv. zákonné fikce vypořádání, pokud ve lhůtě tří let nedojde ani k dohodě, ani k podání návrhu na soudní vypořádání.

Jednoduchá je situace v posledním případě - pokud se uplatní zákonná fikce, platí, že se pohledávky spadající do SJM vypořádávají mezi bývalými manželi 50:50. Je si nicméně třeba uvědomit, že pokud by někdo z Vás chtěl žalovat Vašeho otce, tak nevystačí s tím, že má vzhledem k marnému uplynutí lhůty nárok na polovinu pohledávek ve společném jmění manželů, ale musí v první řadě vůči žalovanému u soudu prokázat, že na začátku pohledávka v odpovídající výši ve společném jmění manželů byla.

Obdobně v druhém případě, lze žalovat, aby soud vypořádal majetek spadající do společného jmění manželů. Pokud se manželé shodnou, že nějaká pohledávka spadá do SJM, soud nemá problém následně řešit pouze otázku, jak tuto pohledávku vypořádat (není-li důvod rozhodnout jinak, rozdělí ji opět 50:50), nicméně rozsudek o vypořádání SJM ještě neznamená, že zde skutečně existovala žalovatelná pohledávka. Skutečnost, že vše záleží na důkaz je ještě markantnější, pakliže by např. bývalý manžel podal návrh na vypořádání údajné pohledávky vůči Vašemu otci, zatímco Vy byste odporovala, že žádná taková pohledávka neexistuje - pokud by soud nevzal za prokázanou existenci pohledávky, tak by jí do vypořádání nezahrnul (předpokladem vypořádání je, že je co vypořádávat).

Když shrneme výše uvedené - je otázkou, jak lze na řešenou investici nahlížet a jakou vůli jednajících osob lze případně dovodit (platná jsou i ústní ujednání, či ujednání, která ani nemají výslovnou podobu, ale vzhledem k okolnostem a jednání lidí lze dovodit jejich vůli) a především co by v případě sporu bylo možné prokázat. Rozhodně nelze na investici do majetku třetí osoby použít pravidla o zápočtech, takže je co vypořádávat pouze pokud se někdo z Vás domnívá, že vznikla nějaká pohledávka vůči otci.

Doporučoval bych v případě potřeby situaci a jednotlivé možnosti zkonzultovat s právníkem, aby posoudil na základě konkrétních informací a podkladů, o jaký právní vztah mezi Vámi manžely a otcem zřejmě šlo, co je možné prokázat a na základě toho, jaké by bylo nejvhodnější řešení celé situace.

S přáním hezkého dne

Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu s. Společnou cestou