Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud správně chápu Váš popis situace, zaplatili jste určitou částku (na kterou jste si vzali úvěr) za uzavření smlouvy s obcí, která Vás na jedné straně umožňuje užívat byt a na druhé straně Vás opravňuje po skončení sjednaného období získat byt do vlastnictví (v principu tedy leasing).

Uvádíte, že podle smlouvy jsou nároky 50:50 - předpokládám, že to znamená, že bylo ujednáno, že po uplynutí sjednaného období máte nárok na to získat dotčený byt do podílového spoluvlastnictví v uvedených podílech. Je dále otázkou, zda a jakým způsobem smlouva řeší Vaše povinnosti vůči městu - je možné, že jste za plnění smlouvy odpovědní společně a nerozdílně, ale smlouva v principu neřeší, jakým způsobem se budete o plnění společných povinností dělit - v době vedení společné domácnosti se tyto záležitosti zpravidla neřeší (společná domácnost vychází z předpokladu, že se lidé podílí na společných nákladech, aniž by si je vzájemně nějak vyúčtovávali), nicméně po rozpadu vztahu můžete vycházet z principu, že pokud mezi solidárními dlužníky není sjednáno jinak, mají se mezi sebou vypořádat rovným dílem - v principu by tak bylo možné požadovat, abyste se rovným dílem podíleli na nákladech a také měli možnost společně užívat byt ke společnému bydlení. Je ovšem otázkou, jak upravit Vaše vzájemné poměry, pokud by jeden z Vás chtěl dotčený byt opustit a tudíž by nechtěl platit stejnou částku, jako druhý, který bude byt dále užívat (pokud tedy předpokládám, že smlouva je ujednána tak, že není možné oddělit složku za užívání bytu se složkou placenou za možnost následného získání bytu do osobního vlastnictví). Samozřejmě by bylo ideální takovouto situaci řešit dohodou - pokud plníte své povinnosti vůči obci, je v principu na Vás, jak si je následně mezi sebou rozdělíte - takže v principu Vám nic nebrání, abyste si ujednali, že byt bude užívat pouze jeden z Vás, přičemž tato skutečnost se odrazí v rozdělení plateb vůči obci. Stejně tak v principu nic nebrání, abyste si ujednali, jak s bytem naložíte poté, co ho získáte do podílového spoluvlastnictví.

Pokud jde o finanční vyrovnání, tak z nesezdaného soužití neplyne právo na vyrovnání tak jako u manželství - druh a družka nemají žádný zvláštní majetkový režim, takže na majetkové transakce mezi nimi je třeba v principu pohlížet jako na transakce mezi "cizími", pokud jste tak např. přispěl na Váš společný závazek složit určitou částku (který by při absenci jiných ujednání měl mezi spoludlužníky být dělen 50:50) vyšší částkou, je třeba zkoumat důvod, proč jste plnil vyšším dílem než by odpovídalo. Vysvětlení mohou být různá a je na případném žalobci, aby byl schopen prokázat, že šlo o důvod (či jeho absenci), ze kterého mu plyne nepromlčené právo na vyplacení nějaké částky.

Mám-li výše uvedené shrnout - nic Vám nebrání vyřešit situaci dohodou, pakliže se budete schopni dohodnout na něčem, co bude pro obě strany přijatelné. Pokud toho schopni nebudete, bude třeba podstatně podrobněji rozebrat zmiňovanou smlouvu, Vaše případné další ujednání a důkazy, ze kterých by bylo možné dovodit Vaši vůli ohledně majetkových záležitostí řešených během soužití. Pakliže jde o vyšší částky, lze doporučit k tomu případně využít služeb advokáta (www.cak.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.