Společnou cestou -

Dobrý den,

v dotazu neuvádíte, zda a případně jaké kroky k řešení současné situace jste již učinila. Pokud se chcete rozvést, tak je třeba podat návrh na rozvod, rozvod manželství je pak v případě, kdy máte nezletilé děti, možný až poté, co budou pravomocně upraveny poměry k nezletilým dětem na dobu po rozvodu. Rozvod má v zásadě dvě varianty - rozvod dohodou, kdy je samotné rozvodové řízení velice jednoduché, ale je nutné se předem dohodnout na vypořádání majetku, výživném mezi rozvedenými manželi a mít soudně schválenou dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Podle popisu situace asi nebude "hledání dohody" ve Vašem případě ta ideální cesta, takže druhou variantou je tzv. "rozvod sporný", kdy je manželství rozváděno na základě doložení rozvratu manželství bez ohledu na to, zda druhý z manželů s rozvodem souhlasí. I u této varianty rozvodu je nutné mít upravené poměry k dětem, jak již ostatně bylo výše zmíněno, nicméně ostatní aspekty (majetek, výživné mezi bývalými manželi) se zde neřeší a ponechávají se na dobu po rozvodu.

Tak či onak prvním krokem je úprava poměrů k nezletilým dětem. Ostatně už samotná skutečnost, že rodiče dětí žijí odděleně je důvodem k tomu, aby se jejich poměry upravily (i když byste se nerozváděli). Hned na úvod se sluší zmínit, že tvrzení otce, že do rozvodu platit nemusí, není správné, či přinejmenším je extrémně nepřesné - každý z rodičů má bez ohledu na manželství, jeho existenci, neexistenci či probíhající rozvod vůči svým dětem vyživovací povinnost. Rozdíl je zde v tom, jakým způsobem se vyživovací povinnost realizuje - pokud rodiče spolu žijí, předpokládá se, že svoji povinnost plní neformálně tzv. "naturální formou" v rámci společné domácnosti, ať již jsou či nejsou manželé (výživné by se nicméně řešilo, pokud by se zjistilo, že se jeden z rodičů adekvátně nepodílí na výživě), pokud rodiče "jdou od sebe" je třeba upravit péči o dítě. Existují tři varianty:

a) péče jednoho z rodičů - dítě je svěřeno do péče rodiče A, který řeší běžné záležitosti, rodič B má právo na informace, spolurozhodování o záležitostech dítěte a na druhou stranu povinnost poskytovat výživné - jelikož dítě nemá v běžné péči a tudíž neřeší "běžné hospodaření" stanovuje se výživné v peněžité částce, se kterou hospodaří rodič A, jelikož zná každodenní běžné potřeby dítěte a tudíž by měl být schopný lépe posoudit, jak je na místě výživné použít,

b) střídavá péče - v péči o dítě se ve stanovených časových úsecích rodiče střídají - např. 14 dní je dítě u otce a pak 14 dní u matky,

c) společná péče - relativně nejvzácnější forma, používaná v situacích, kdy rodiče stále "více či méně" žijí společně (např. si rozdělí patra rodinného domu) a tudíž mohou oba o dítě pečovat a řešit jeho záležitosti.

Nevím, jaké jsou vztahy dětí s otcem a zda by z hlediska zájmů dítěte soud mohl uvažovat o střídavé péči, či zjevně bude třeba rozhodnout o svěření do péče jednoho rodičů. Z kontextu předpokládám, že chcete děti mít svěřené do své péče - v takovéto situaci lze doporučit:

1) obrátit se na obecní úřad a ptát se po tzv. "orgánu sociálně právní ochrany dětí" - pracovnice tohoto úřadu budou v řízení o úpravě poměrů k dětem ustanoveny jako tzv. kolizní opatrovnice - budou mít na starosti prošetření poměrů dítěte a budou se u soudu vyjadřovat k tomu, jaké uspořádání poměrů je dle jejich názoru v zájmu dítěte, při jednání s tímto zkráceně řešeno OSPODem lze doporučit požádat o pomoc s tím, že otec neplatí výživné a tvrdí, že až do rozvodu nic platit nemusí - OSPOD se může pokusit otci domluvit, respektive zprostředkovat jednání mezi Vámi a otcem za účelem nalezení dohody, i když se takto přes OSPOD nepodaří věc vyřešit, minimálně se vzájemně seznámíte a OSPOD bude již něco vědět o Vaší situaci a o tom, že jste se situaci snažila řešit (a jak).

2) Ať již se s otcem na něčem dohodnete či se ukáže, že ani za asistence OSPODu není dohoda možná, měl by být další krok obrátit se na soud s návrhem na úpravu poměrů, nebude-li možná dohoda s otcem o tom, jak budete řešit děti do rozhodnutí soudu, lze doporučit požádat (ideálně s doporučením OSPODu) o vydání předběžného opatření, podle kterého se děti předběžně svěřují do Vaší péče a určuje se prozatímní částka, kterou má otec na děti platit.

Z hlediska následného řešení vyživovací povinnosti dětí si otec "správně" schovává doklady co dětem pořídil - je následně na soudu, aby posoudil (samozřejmě se k tomu můžete vyjádřit) do jaké míry šlo o věci, jejichž nákupem otec plnil vyživovací povinnost a do jaké míry šlo o dárky či obvyklé úhrady v rámci styku s dítětem, které do výživného není možné započítat. Např. se tak může stanovit, že otec by měl platit 3 000 Kč měsíčně, v říjnu 2014 doložil, že hradil 1 500 Kč, z čehož 500 Kč bylo oblečení které dítě potřebovalo, za 500 Kč nakoupil léky, které předepsal dětský lékař a 500 Kč utratil za zmrzlinu, čokoládové bonbóny, drobný dárek - soud může následně dojít k závěru, že za tento měsíc má otec dlužné výživné 2 000 Kč, jelikož na "řádných" 3 000 Kč mu uznal z doložených 1 500 Kč pořízení věcí za 1 000 Kč.

Co se týče bytu, neuvádíte to výslovně, nicméně z kontextu předpokládám, že v katastru nemovitostí je jako jediný vlastník zapsán Váš manžel (nejde o společné jmění manželů, ale o jeho osobní majetek), přičemž důvodem tohoto zápisu byla skutečnost, že byl dotčený byt pořízen zcela z prostředků, které získal za zděděný a tudíž osobní majetek. Skutečnost, že manžel je jediným vlastníkem bytu nicméně ještě neznamená, že Vás může jen tak vystěhovat. V současnosti dotčený byt užíváte z titulu manželství, po zániku manželství Vám zanikne právo byt užívat, nicméně i pak je, pokud se neodstěhujete dobrovolně (respektive se s bývalým manželem nedohodnete na podmínkách) na soudu, aby posoudil za jakých podmínek se z bytu máte vystěhovat. Můžete žádat, aby Vám vzhledem k okolnostem a péči o nezletilé děti bylo v bytě zřízeno věcné břemeno (max do doby, než se děti budou schopny sami živit), nicméně ani v takovém případě nejde o právo bezplatné - soud by Vám takto umožnil bydlet v bytě vlastněném bývalým manželem, ale musela byste za užívání bytu hradit částku odpovídající tržnímu nájemnému.

Pokud jde o to, že důsledku péče o děti nevyděláváte částky, které by Vám umožnili pronajmout si s dětmi jiný byt (respektive platit za věcné břemeno ve stávajícím bytě), mělo by toto být řešeno přes výživné - to lze přiznat nejen na děti, ale i na Vás, pakliže se v návaznosti na rozvod nejste schopna plně živit (respektive lze na základě zavinění rozvodu, který Vám způsobil závažnou újmu, manželem, požadovat, aby Vám po tři roky platil výživné na úrovni manželství - tedy na vyrovnání životní úrovně). Pro úplnost pak dodám, že pokud jste do manželova bytu investovali společné peníze, jde o tzv. zápočet, který lze požadovat v rámci návrhu na vypořádání společného jmění manželů.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte, popřípadě uvažte možnost osobní konzultace v naší, či jiné asociační poradně - jde o poměrně rozsáhlou problematiku, kterou nemusí být vždy ideální probírat korespondenčně.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.