Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud jde o vypořádání společného majetku, tak uvádíte, že vypořádání není možné v tom smyslu, že si ani jeden z Vás nemůže dovolit vyplatit toho druhého. V takovém případě přichází v úvahu buď zatím zůstat ve spoluvlastnickém vztahu a uvážit, jak se společným majetkem naložit (společnou nemovitost lze pronajímat a dělit se o výtěžek, jeden může chtít nemovitost užívat výhradně pro sebe s tím, že bude druhého pravidelně měsíčně kompenzovat...), nebo můžete požadovat vypořádání tou formou, že by se nemovitost prodala (soud může nařídit prodej proti vůli manžela) a rozdělil by se výtěžek.

Nejsem si jist, jak myslíte to, že nejste rozvedeni, protože nelze vypořádat majetek. Vypořádání majetku není podmínkou rozvodu, je pouze podmínkou jedné z forem rozvodu (tzv. rozvodu dohodou), je možné podat návrh na rozvodu i bez vypořádání a bez ohledu na postoj druhého manžela, pakliže je navrhovatel schopen doložit rozvrat manželství (což pokud dva roky žijete odděleně není problém). Překážkou rozvodu by byli případné nezletilé děti, ale z kontextu Vašeho dotazu předpokládám, že děti již jsou zletilé.

V principu si tak lze představit dvě varianty postupu:

1) podat návrh na rozvod s doložením rozvratu manželství, následně řešit vypořádání majetku,

2) podat za trvání manželství návrh na soud, aby soud rozhodl o majetkové dispozici, o které se manželé nedokáží dohodnout (soudu by bylo potřeba dokládat potřebnost prodeje nemovitosti - v popsaném případě by situace zřejmě svědčila spíše varianta první, pokud nedoložíme naléhavost situace v té míře, že na rozvod nelze čekat - pokud jde o Vaši ekonomickou situaci, je k uvážení, jaké jsou majetkové poměry manžela a zda by Vám neměl poskytovat výživné).

Vysvětlení k vypořádání - společné jmění manželů je bezpodílové, ale mimo manželství lze hovořit pouze o podílovém spoluvlastnictví, kdy v principu až na výjimky (výjimečné případy kdy si to žádají dobré mravy), není nikdo nucen setrvat s někým ve spoluvlastnickém vztahu - pokud se lidé nedokáží dohodnout na řešení situace, může kterýkoliv spoluvlastník podat návrh na vypořádání, přičemž pokud předmětná věc nemůže být smysluplně rozdělena (nepředpokládám, že by z domku mohl být dvojdomek, či dvě samostatné jednotky tak, aby bytové spoluvlastnictví fungovalo), zkoumá soud, zda-li je jedna či druhá strana schopna ochotna druhou stranu z podílu vyplatit a pokud to není možné, nařídí prodej a rozdělení výtěžku prodeje. Není neobvyklé, že v rámci spoluvlastnických vztahů je hrozba prodeje používána ve smyslu "pokud se nedokážeme dohodnout, nezbude mi než žádat o soudní prodej".

V případě potřeby svůj dotaz doplńte nebo upřesněte, budete-li chtít svoji situaci rozebrat z více aspektů (např. možnost sociálních dávek atd.), je vhodné uvážit i osobní konzultaci ať již v naší, či jiné asociační poradně (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.